Chvilka ticha

     Seděla jako myška na židli, poslouchala rádio a prohlížela si dobře známou obálku s dopisem, který se bála otevřít. Jako z dálky k ní doléhaly hlasy rodičů. Nejprve připomínající rozhovor, pak přerůstající v hádku. Už jako stokrát před tím. Jedno a to samé, co se stále do kola opakovalo. Den po dni, týden po týdnu. Snažila se neposlouchat o čem se dohadují. Chtěla zmizet daleko, ale nebylo kam. Neměla přátelé, známé, příbuzné. Nikoho. Žádnou možnost úniku. Chtělo se jí brečet, nadávat, smát se, řvát vzteky, jen si tak sednout s někým. Nenašel se nikdo, kdo by ji pomohl podal pomocnou ruku. Byla sama. Snad maminka se jí snažila pomáhat, ale nemohla to všechno o co přišla vynahradit, měla dost starostí. I na její tváři se objevovaly patrné známky soužití s manželem. Nebil ji, to ne. Týral ji i celou rodinu jiným snad i o mnoho horším způsobem..  

     Nedokázala to, slyšela útržky rozhovoru, které jí nedávaly smysl.  Soustředila se na text a melodii linoucí se z rádia, zavřela oči a chvilku byla daleko toulala se kde jen člověka může napadnout. Hledala alespon jedno místo odkud by ji nikdo nevyháněl. Místo, kde by mohla být šťastná. Sice sama, ale šťastná. V tom se ozval zvuk, oznamující konec kazety. Probrala se z krásného snu. Hlasy hádajících se rodičů se uklidnily, jeden zmizel zcela a druhý přešel do tichého vzlykotu. Na malý okamžik bylo ticho, neobyčejné ticho. Vytanula na mysli otázka: Proč? Proč tohle všechno je schopná snášet? Proč se nesebere a nejde jinam? Spousty otázek začínajících slovem proč. A pak ještě něco: Může jít daleko, útéct a nedívat se kudy běží, tak proč tu zůstává? Kvůli komu?

     Na odpověď není čas. Někdo klepe na dveře, dívčí postava jde otevřít. Jde vstříct všemu co se stane nového. Ví, že ať udělá cokoli není sama. Má pár lidí kteří ji mají rádi, ale bála si to přiznat. Přece jen nelézá jednu jistotu, ten dopis co dlouhou dobu drží v rukou a neví zda ho má či nemá otevřít. Zatím nemá ponětí co je uvnitř, až to zjistí nebude litovat. Třeba jedno z přání poslaných štěstěnou právě pro ni..