Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRosa
09. 01. 2003
6
0
1303
Autor
Goldberry
Zašeptala jsem:
"Neumírej roso
chci ti zpívat
ještě chvíli
nechat tě zapomenout
na krutovládu
Měsíce"
A ona zůstala
Společně
nesměle
čekaly jsme na prince
ranní rosa a já
Samy jsme klečely
na zeleném koberci
samy, ale ne osaměle
a v dálce tekl
rudý potok
Tam někde byl
pozvedal nenáviděný meč
pro cizí chtíč
Pak vyšlo slunce.
Ze zlaté záře
zrodil se náhle vítr
a přinesl
krví potřísněný
kvíteček chryzantémy
Rosa mě objala
a naše slzy
se slily v jedny
"Neumírej, má drahá
chci ti zpívat
ještě chvíli
nechat tě zapomenout
na krutovládu
Měsíce"
To rosa promluvila
Naposled.
Tady mi trochu nesedí téma, asi trošku banální mi přijde, mhmm, ale každopádně, ctím styl. *****