Kydy, žádný aldehydy

Je hodina češtiny,

Kaňák zkouší Janu,

Jirka se učí fyziku,

Kriste, já chci mámu.

Stěny bílé a já černý,

ostatní jsou odstínění.

ve vzduchu tu visí puch,

to zas Jindra, TO JE PUCH!!

Jen pět minut do zvonění,

a tři hoďky do oběda,

avšak ihned po obědě,

zkoumám všechna albeda.

Albedo, věc ošemetná,

počítáme s paprsky,

netušíme, co děláme,

to jsme ale opsklí.

Po zeměpisu francouština,

strašně mi to vadí,

Voglová je ženština,

ta se neunaví.

Po fránině máme tělák,

a hele, přec ho nemáme,

jenom holky, holky divné,

mají tělák a my né!

Dneska cítím velkou bolest,

vítr kolem , svist a šelest,

fouká jako vichřice,

povolejte biřice!

Světlonosné biřice,

co jsou poslem živých,

sedím v klidu věřice,

že vše je věcí jiných!!!