Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDobrodějka
12. 02. 2003
4
0
2306
Autor
Kodynie
Dobrodějka
Mám ráda tvé zářící oči.
Mám ráda tvůj rychlý dech,
když spíš. Mám ráda tvé
krásné oči, když tě má
přítomnost potěší.
Tvůj unavený pohled
vždy mne bolí, když vím,
že má přítomnost
na tvou únavu nepostačí.
Má hrdost a pýcha pak musí
ustoupit do pozadí a já
musím pokorně sklonit hlavu
před jejím útokem.
Nechci už přeceňovat své síly,
nejsem žádná čarodějka
i kdyby jen dobrodějka.
Někdy má spánek větší sílu.
Tady mě předběhl Drago... stejný úmysl jsem chtěl mít i já... tip
díky studanko...
V té poslední větě se síly nějak silně spolu proplétají, ale jinak dobré..
No jo, vidíš to, mám v poslední sloce zdvojenou sílu, i když je každá jiná. Možná to napravím, pokud mne napadne jak. ;-)
Rowy, Ty tu stopuješ Blondýnu? Tak si bagrujte, lepší už to stejně nebude.
Já vím, je to hloupé. Ona ta básnička je taková nijaká. Próza ti jde mnohem, mnohem lépe. :-)))
Jé pochvala, toho si cením. To si musím zapsat do kalendáře, že to se mnou na poli literárním (tedy spíše prozaickém) vypadá nadějně.
Katugiro, co mi to děláš. K téhle básni mám silný citový a posvátný vztah a Ty jí bouráš s citlivostí rozjetého bagru. Já se Ti divím, myslím, že už sis mohl zvyknout na můj styl psaní.
trochu slabší zpracováním, blíží se místním začátečnickým zamilovaným pokusům... :)