Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVěž
22. 01. 2003
7
0
1309
Autor
Irena
Tak sbírám kosti co tu zbyly
Čistím je v písku
a bělím na slunci
jako své prádlo
Stavím z nich věž
Vyrůstá z krunýře želvy
Při jejím pomalém kroku
se jemně chvěje
Skřípavé tření otvírá prostor
kde žijí sny
Jdeme v tichu
po dnech a mořích
Sbírám lastury a škeble
Koupu se v hloubce
bílého nebe
Bezvětřím
blížím se k místu
kde přepadnu přes okraj
výborné to je!
*
hlubší kritika nebude, protože se na tom nic hlouběji kritizovat
nedá
...vážně nevím, co se mi na tom tak líbilo, ale dokud nepřijdu na to, že to byla nějaká hloupost, bude to muset chvíli zůstat v mých Nej
Neznámý_příchozí
22. 01. 2003
nevim proc ale spomnel sem si na terryho prattcheta ked som to cetl :) no ale ono to zas take vesele neni
tahle basen je straslive ticha a to ja rad