Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte setrocha nostalgie nikoho nezabije
28. 04. 2000
0
0
1202
Autor
Saša
Nezdám se krásko, nezdám příliš,
i když mě vidíš, věz že se mýlíš,
já nejsem tu a ty nejsi tam,
každý z nás bývá někdy dost sám,
jen nebe nad hlavou, na líci smích,
na očích úsměv, na duši sníh...
nenech se smutněním zmásti dnes,
věř mi, že v duši mám bílý ples,
vnesl tam jen trošku nostalgie,
ta přeci nikoho nezabije,
večer zas slunce půjde nám spát,
hvězdy ti řeknou, že tě mám rád...
veselý úsměv na tváři vyloudí
ačkoli za noci možná zabloudí
duše co chvátá k radostem žití,
od smutků touží odejíti,
jen křišťál pocitů snad má tu moc,
přátelé přichází vždy napomoc...
jojo, nezabije... to by bylo stejně mrtvejch, jako kdyby zabíjela třeba taková retrospektální kardiosonomie...
no to si ani nechci představovat ;-))))
každý z nás bývá někdy *dost* sám,
kazdy z nas je nekdy sam a sam ??
- s tim 'dost' se mi to zda krkolomny (nazor naprostyho laika)
Jinak se pridavam k Silvince!!
Sašo!!! Ty jsi takovej opravdovej básník. Vždyť říkám: Svět ještě nepřichází o básníky.
:c))) Příliš mi lichotíš, Laděnko milá
to že jsi ještě mladičká víla ... :c)))
Toto je tak krásne nežné a romantické... Taká jemná poézia. Pohladí. :o)