Otčenáš

Otčenáš

Sedm nocí v tejdnu nejdu spát,
ještě by se mi mohlo o tobě něco zdát.
Tak na tebe aspoň myslím,
ale nechci to vrátit, né, nechci.
Když budeš mít štěstí,
nikdy ti neřeknu,co k tobě cejtím.

R:   Ve skutečnosti, je tvý jméno můj Otčenáš.
       Musela sem ho říkat před spaním, tak nespím,
       Dál to znáš.

Někdy něco nejde a než
abys to spravil, radši to rozbiješ.
Ale kapkou slaný vody
špínu z duše neumyješ, nesmyješ.
Musíš se pořád vracet,
když ne, taks´ nikdy neodešel.

R:

Malej kluk v parku řek´ mi: "Mám tě rád."
Snad se mu to líbí, mě ne.
Blázni stavěj si z písku hrad.
Já radši betonovou pevnost, tebe uvnitř.
Už nevím kdo jsem,
jenom mě bolí hlava z nevyspání.

R:

Ale nechci to vrátit.
Chci začít znovu od začátku.
Zahodit starý fotky,
udělat si nový, nový.
Zkusit to znovu nebo zapomenout,
všechno srašně bolí.

R: