Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCelsius3
30. 01. 2003
0
0
1119
Autor
Wolfling
Vedle sedící se ušklíbl. "Ještě kdyby kolem nás nebyly clony a byly vidět hvězdy."
"No jo, nemůžeš chtít všechno. A jsi na tahu."
Kroužek vlkenu seskupený kolem ohně se zájmem studoval hrací desku s partii Ráb-Gar. Ermo a Ronor patřili ve hře k přeborníkům. Ermo sáhl po figurce měsíčního válečníka a zamračil se. "Zase jsem to prohrál. Zatracené psisko." S předstíraným vztekem se vrhl na Ronora a váleli ve vrčím klubku.
Kolem ohně se rozezněl tichý, ale upřímný smích. "Jako dvě štěňata. Kdy vy dva vyrostete?", ušklíbl se šednoucí vlken a posunul si na klíně pušku. Klubko se rozvinulo a jeden z vlkenu ze sebe mezi smíchem vypravil: "Ctihodný Haraku, dovolují si tě upozornit, že mluvíš s široko daleko nejlepšími specialisty v oboru elektrotechniky a elektroniky. Proto bych prosil trochu úcty." Druhý vlken se jen svíjel smíchy.
Harak na ne mrknul a šel obejít hlídky. V duchu byl rád. Tenhle bezstarostný smích neslyšel, co přišli lidé. Jemu i ostatním tolik chyběl, ale pohraniční hlídky měly málo důvodů ke smíchu a po Velkém ohni... Vzdychl.
Průzkumník odložil dalkohled a zapnul vysílačku.
"Vlaštovka hnízdu, přítomnost potvrzena. Čtyři hlídky, převážně lehké zbraně, přepínám."
"Hnízdo vlaštovce, drž pozici, jdeme blíž, přepínám."
"Rozumím, konec, přepínám."
"Hnízdo konec."
Voják se pokusil protáhnout, ale křoví začalo povážlivě praskat. Zatracená práce. Zatracení vlkeni. Zatracená válka.
Oreln, počítačový specialista výpravy, hodil směrem k Ronorovi svůj míček. "Neměli byste Haraka zlobit."
Vlken si ho přehodil z tlapy do tlapy a poslal ho zpátky. "Pochybuju, že se zlobí. Takhle se šklebí, když má dobrou náladu. A tu má teď často."
Oreln kývnul a zamýšlené odrazil míček od země zpátky do tlapy. "Když ho odvolali z válečné zóny, byl vzteky bez sebe. Ale hádám, že se mu to tu začíná líbit. Ve svém věku už potřebuje klid."
"Jestli tě slyšel, ukousne ti uši," rozesmál se Ermo. Oreln po něm hodil míčkem.
Hlídka se v sedě opírala o strom. Samozřejmě - jen proto, že jsou daleko od nepřátel, mají všichni pocit, že se můžou flákat. Harak postoupil dopředu, rozhodnuty vojákovi řádně vyčinit. Léta strávená u pohraničníků mu teď zachránila život. Jakmile zaslechl podezřelý zvuk, vrhl se k zemí a nůž mu proletěl nad hlavou. Nepřátelský voják ani nestihl vytáhnout jiný a padl na zem s prokousnutým krkem. "Poplach!"
V táboře se strhla vřava. Eskorta hmátla po zbraních, padly výstřely. Někdo převrhl kotlík do ohně a strhnul clonu, na nebi vykvetla světlice. Útočníci byli dobře vycvičení a vlkenští technici a výzkumníci padali jeden po druhém, ale když odezněl moment překvapení, ukázalo se, že lidí dorazilo příliš málo. Boj byl žalostně krátký a na obou stranách krvavý.
Průzkumník s hrůzou sledoval, jak šedivý vlken bleskově vyřídil tři členy zásahového týmu a rozběhl se zpátky do tábora. Přímo kolem křoví jen natáhnout zbraň a... K čertu s tím, jaký to má smysl? Tiše zbraň zase schoval a začal se plížit křovím zpátky. On do armády nechtěl. "Tak banda rebelů. Ani bych neřekl. Ať si to zase vyžere někdo jinej."
Uprostřed zbytku tábora se po zemí válel člověk s vlkenem, tlapa sevřená kolem zápěstí, zubaté čelisti hledající vojákův krk. Na okamžik ztrnulí, když se síly vyrovnaly. Soupeři si pohlédli do tváří. Člověk se šklebil námahou a bolesti, Harak vrčel. I světlo hvězd stačilo ukázat vyceněné zuby. "Proč, sakra?", ozval se zuřivě. "Proč?"
Voják neodpověděl, jen potřásl hlavou jak mu vlkenovy drápy zajížděly do masa na zápěstí. "Rozkaz," vyplivl konečně. Ruka s nožem se pomalu, ale neodvratně vydala k vlkenovu krku. Stín, který dvojici z povzdálí sledoval zvedl tlapu a stiskl. Voják sebou trhnul. Jen jednou.
Uprostřed zničeného tábora znovu hořel oheň. Harak si ošetřil pořezanou tlapu a vyčistil a obvázal Ronorovi prostřelené rameno. Mladý vlken seděl u ohně a lhostjne se díval na pistolí, kterou svíral v tlapě. Od chvíle, kdy ho tam Harak dostrkal se nepohnul. Konečně otevřel tlamu a zakňučel, "Proč?"
Harak potlačil touhu odpovědět 'Rozkaz'. Obrátil se k němu a položil mu tlapy zezadu na ramena. "To se stává - bohužel. Nikdo neví proč, ale děje se to pořád dál."
"Proč?!", zakňučel vlken hlasitěji, odhodil pistolí a svezl se na kolena. "To přece nejde, ne to ne...", rozvzlykal se, když mu prsty zajely do Ermovy srsti. "Proč?! To přece ne, to nejde..." Mrtvý technik koukal nevidoucíma očima na oblohu. Nikdo se neobtěžoval znovu postavit clony, Ermo se konečně dočkal hvězd. Krev na prostřeleném hrudníku už zaschla, na tmavý škraloup teď dopadaly slzy. Vlken svého druhá objal a stočil se vedle něj do klubíčka.
Harak vzal Ronora znovu jemně za ramena. "Nebude zapomenut." Slzy oschly teprve k ranu.
Temnotou se rozlehlo vlčí vytí. Jedno smutné, mollové, oplakávající další padlé v boji, druhé zlomené a přerývaně, jak vlken znovu a znovu začínal vzlykat. Konečně se oba tóny setkaly a umlkly. První paprsky slunce je zastihly na skále poblíž tábora, vyrovnávat těla padlých vlkenů. Harak s Ronorem pomalu kráčeli od jednoho k druhému a mluvili o činech padlých, ačkoli nebyl nikdo kdo by poslouchal. Když slunce vyšlo nad obzor, stáli už oba zády k mrtvým a dívali se na planinu pod skálou.
"Nemá to cenu. Nedokážu nahradit celý tým. Musíme zpátky."
Harak zavrtěl hlavou. "Spoléhají na nás a tak tam dojdeme. Není žádné zpátky, jsou jen tyhle planiny." Natáhl tlapu směrem k obzoru.
"Ale..."
"Žádné ale. Pár triků s počítačem umím taky." Na šedivějící tváří se při pohledu na planinu, osvětlenou raním sluncem, objevil toužebný výraz. "Už pro ty, kteří zůstali za námi tam musíme dojít!"
Průzkumník si sundal sluchátka externího mikrofonu a zakroutil hlavou. Pak sebral vybavení a vydal se za vlkeny
Jezis, kde se tam ta zluta vzala? Moc se omlouvam a zmenim to okamzite.
Jinak dej ma pocatky v dilech Fluwar a Celsius2.
promiň,ale změň barvu, jestli chceš,aby tvé dílko vůbec někdo četl.....ta žlutá,to je fakt nářez a hlavně to není vidět ! :o)
ta barva je opravdu nepříjemná, přečetl jsem to jen díky označení... máš tam hodně chybějícíh znamenék a další nešvary, jako například: "...se vrhl na Ronora a váleli ve vrčím klubku." - to se těžko luští
děj jde sice odnikud nikam, ale dá se místy leccos vyvodit, takže by to tak nevadilo - samo o sobě to ale není příliš zajímavé...