květen

Milý XXX,

vyvádím psí kusy… a nestíhám všechny ty vyklíčeniny, co mi chvilku po chvilce raší někde uvnitř. … je záhadné období… všechno mi padá z rukou... i z uší a očí…

Jemné hraniční prahy mezi realitou a rozečtenými knížkami pozbývají významu a kontur, ať je to „Druhé pohlaví“, z kterého jsem jaksi iracionálně doufala načerpat povědomí o smyslu ženského pokolení, potažmo sebe sama… nebo „Skladatelka voňavého prádla“, která mi tak moc rezonuje s nejniternějším já, až je mi ouzko… nebo „Protokoly sionských mudrců“… čiší z nich chlad a druhismus.

Klepeš si na čelo? Nedivím se. K tomu se mi na stolku hromadí časopisy životního stylu (hahaha) a načaté Tibetské listy, má milovaná „Vášeň pro broskve“ už má oslí uši a ještě to není všechno.

… venkovní každodenní sebestředná spokojenost mi tak vyčerpává… a přitom nejsem nešťastná… jen nejsem si pevným bodem a tudíž nehnu vesmírem.

Opatruj se.