Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seUmírání
21. 02. 2003
5
0
1654
Autor
Torolfita
S paprsky šera
stoupám do večera.
Stále výš . . .
Dál a dál.
Se stíny hříchů,
úzkostlivých díků.
Jsem anděl, pastýř,
bludů král.
Čerň protíná blesk,
jak marná touha stesk.
Stále víc . . .
Burácí, hřmí.
Já letím jí vstříc,
nastavuji svou líc.
Můj život lapí
hrstí tmy.
Souhlasím s Ireou (sakra to už jsem někdy napsal) no s tím, že po bouřce se vždy vyjasní.
I umírání si člověk musí umět vychutnat ,jak jsem se nedávno dozvěděl. A tobě se to povedlo .A to tak,že na tip "-)
Cvok: Ale jo, ještě by si někdo myslel, že jsem skrytej sebevrah, ne? A to já co? Nechci. Jednoduchý návod. Prolog se číst může, ale nemusí :-)
Drownedgod
22. 02. 2003
Drownedgod: Díky za TÍPEK. A co se týče Tvého názoru. Souhlasím s Tebou. Máš pravdu. I dílo by stálo za úpravu. Ale takovou malinkou a matnou omluvou by mohlo být, že tohle dílko vznikalo při částečné "horečkové" indispozici. :-)
Drownedgod
22. 02. 2003
To se mi líbí, i v životě je spousta tmy a umírání, i když ten život pokračuje..