Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seUpovídané oči
13. 02. 2003
14
0
2015
Autor
rabako
Ptám se větru kam unáší čas a svých slov v té tmě ani nedohlédnu. Ptám se zimy kam ukryla mráz a jestli neodhalí ho až v lednu. A tak jdu ulicí... Slova mi vítr bere slova mi bere drobný déšť stovky lidí zvědavě čtou co si právě myslím. Jen pára od mých úst chce smazat výřečnost mých očí. |
po "Slova mi vítr bere" mi to pripada ako predlzovanie, inak v porovnani s tvojimi inymi basnami, je tu krasa v simplifistike, zaco taktiez tipujem (o 1/2noci nieco lahsie tiez dobre padne :-) /****/
Don´t_worry
25. 08. 2003
A tak jdu ulicí...
kde mi Slova vítr bere
///takhle bych to ukončil já, protože ten konec nemůže v obraznosti a nápaditosti soutěžit s prvními dvěma strofami, promiň tu troufalost, ale zaujalo mne to .-)
lyryk> troufalost každopádně promíjím... :o)
No, je to asi fakt... člověk se vyvíjí, třeba bych to dneska taky napsala jinak.... ale je fakt, že tyhle podnětné připomínky potřebuju jako sůl! děkuju!!!
Morbid_Pimple
04. 03. 2003
Jéé, ahoj sestřičko : ) jelikož víš, co si o téhle básni myslím, máš tu tip jak vyšitej.
přečtu... mám nějaký pocit... ale hlubší... natož kritiky... nejsem schopen... ani povolán... k ní... *** je to pěkné
snow_white03
13. 02. 2003
ten konec je asi nejvýstižnější.........................................
líbí se mi to
To co kotě poví
Ti jedním pohledem
To my ani slovy
Povědět nesvedem
.........................
Jó pohledy ukecaný........
.......ale todle bylo fajn.
BARBAR
hmm :-) taky nejsem schopna hlubší kritiky, prostě... moc se mi líbí, krásná atmosféra a poslední sloka mně osobně hodně říká
*