Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSama
Autor
Fionka
Dívka se střepinou měsíčního světla zabodnutou v srdci stojí sama na rozlehlé pláni.
Vědomí, že všude rostou borůvky,
dny v rose se stéblem za uchem,
schoulená srnka ve stínu kapradin,
cesty postlané mechem.
Obzor lemují ohýbající se klasy pšenice,
pohlazení paprsku slunce,
nechat si větrem čechrat vlasy,
vysoko koruny borovic.
Někdo řekl:
Ať půjdeš kdekoli, vždycky dojdeš k moři.
A druhý odpověděl:
Nedaleko je jedno průzračné jezírko, schované za kopečkem mechu, ovívané větrem, uprostřed lesa, na malé pasece, na které svítí slunce prudce jen v poledne a v noci tam chodí tančit víly.