Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePanenka
21. 02. 2003
2
0
925
Autor
Redie
Panenka
V porcelánu třpytivý odlesk světla,
v kapičkách rosy zvláštní cit,
střípek po střípku jsi krutě rukou smetla,
marnivost už přetrhává nit.
Stín za stínem se vleče
a v šeru zrozený pán strach,
slza za slzou ji teče,
její dech spí a přec' víří prach.
V prázdných očích mrazivý a smutný pohled,
v démantech bledý svit,
pán Měsíc i Slunce nad ní mají dohled,
ticho....takový zvlaštní věčný klid...
Skleněné korálky roztříštily se o tvrdou zem
a mezi prsty uniká myšlenka,
vždytˇ ona nemůže mít sen....,
v rohu se krčí......porcelánová panenka.
prijemna vec.....libi se mi to obzvlaste nektere obraty jako:
a v šeru zrozený pán strach,
její dech spí a přec' víří prach.
Zolo:Když se nad tím zamyslíš, tak to není zase tak těžké pochopit....., myslím, že je tam poznat(alesponˇ pár lidí už to poznalo), co tím chtěl básník říci:o)!
Jsi jenom tak seděla a něco Tě napadlo ... Já nejsem ten pravej na hlubší kritiku, ale tuším, že bys mohla možná pevněji uchopit téma a dát jasněji najevo, co jsi cítila nebo chtěla říct ...
... co bych za to dal kdybych jen tak seděl a napadali mě takovéhle věci...ale mě napadají samé blbiny :o) .... *