Srdce Světa 2:Prelát Basius

          Basius se narovnal a otřel si z tváře krev. Celé bitevní pole bylo pokryto mrtvými těly jeho i nepřátelských vojáků. I přes četné ztráty to bylo vítězství. Jeho vítězství. Vladimírova vojska byla rozprášena. Jeho vojáci procházeli pole a doráželi zraněné nepřátele. Cesta k Vilniu, Vladimírovu sídlu byla volná. Už nezbyla žádná nepřátelská vojska kromě městské gardy. Musí zbavit svět té Temného skvrny.

         Začalo to Varšavou. Od té doby každé město, které dobil, vypálil k základům a obyvatelstvo pobil. Byli poskvrněni Temným.  Jednotlivá města byla postupně škrtána na mapě Velké Evropy. Činí správně? Určitě, Temného skvrna nesmí zůstat na světě ani v zastoupení jediného člověka. "Vilnius!" zakřičel kdosi, čímž vytrhla Basia z jeho úvah. Skutečně. Hradby Vilnia zářily na poledním slunci přímo před nimi. Ano, Vladimír byl na dosah ruky. Ještě dnes musí zemřít jeho rukou.

          Brána města padla až pozdě v noci. Mnoho Basiových vojáků zemřelo pod vroucím olejem a pod šípy obránců. Rytíř v čele svých vojáků vtrhl do města. Městská garda se i v malém počtu bránila velmi dobře. A umírali další. Basius  už ani nepočítal kolik gardistů zemřelo pod jeho mečem. Kde je Vladimír? Schovává se? Uprchl tajně z města?

         Náhle se od městského paláce ozval křik a palácová garda v čele s Vladimírem zasáhla do bojů v ulicích. Všichni obránci jakoby v tu chvíli vypili posilující nápoj se vrhli do boje s novou vervou.  Vysilující boj v úzkých ulicích trval ještě několik hodin, než se Basiovi podařilo prosekat se k Vladimírovi. Oba nepřátelé na sebe upřeli zuřivé pohledy. Basius se zachvěl. Tenhle člověk ho naučil většinu z toho, co uměl. Musí ho zabít. Evropa si to přeje. 

          Vladimír zařval a vrhl se na něj. Basius jeho úder pohotově odrazil a sám se pokusil o výpad. Vladimír však nebyl jen tak uznávaným šermířem a tlačil Basia ke zdi. Rytíř vše v pohodě odrážel, ale k útoku se nedostával. Po chvíli mu tekla krev z několika menších ran a škrábanců. Nesmí zklamat důvěru Evropy. Nesmí! Odrazil další Vladimírův úder a kopnul ho do žeber. Tím dosáhl trochy času, aby mohl mečem zaútočit. Teď bylo zase na Vladimírovi, aby odrážel útoky. Jeden bohužel odrazil tak špatně, že přišel o meč. "Vycvičil jsem si v tobě skvělého nástupce," řekl Vladimír, když se Basius napřáhl k poslední ráně. Meč dopadl a tím nadobro ukončil krátkou éru Litevské říše. Celá Litva byla ohněm a meči vojáků vymazána z mapy Evropy.

          Basius v klidu ležel v příjemné lázni, když do místnosti bez zaklepání vstoupil postarší muž.  Rytíř v něm okamžitě poznal jednoho z bývalých členů Rady. Muž si odkašlal a začal mluvit.

"K věci!" zavrčel nervózně Basius.

Muž stiskl rozhořčeně rty, ale pokračoval. "Basie, za tebou stojí armáda, lid tě vidí jako zachránce a osvoboditele od stínu, ty jediný jsi schopen Anchiona odstranit. Za to ti nabízíme post preláta."

Basius na chvíli nasadil přemýšlivý výraz, i když dopředu věděl jak se rozhodne. "Kde Anchionus sídlí a kdo ho stráží?" zeptal se. Muž se usmál a očividně si oddychl. "Anchionus se opevnil v Srdci Světa, paláci Rady a má tam pouze Strážce Cti Řádu." Rytíř pokýval hlavou a posuňkem naznačil, že víc nepotřebuje.

"Osud světa leží v tvých rukách, rytíři Basie," řekl muž a odkráčel. Basius se pousmál. V hlavě se mu pomalu rodil plán. Přichystá všem malé překvapení.

          Boj o Srdce Světa trval velmi krátce. Basiovým vojákům se rychle podařilo prolomit obranu Strážců Cti a vtrhnout do paláce. Po Anchionovi však nebylo ani stopy.Nového budoucího preláta to však netrápilo, viděl před sebou velkou budoucnost.

          Ještě téhož dne byl Basius jmenován novým prelátem na prvním zasedání nově vzniklé rady. "Preláte Basie, čekáme na tvé první rozhodnutí. Podle tradice se o prvním rozhodnutí preláta nehlasuje a je automaticky schváleno. Jak zní tvé první rozhodnutí?" otázal se mluvčí Rady. Nový prelát se pohodlně opřel do křesla. Všechno vycházelo dle jeho představ. "Mým prvním rozhodnutím ruším Řád", řekl důrazně. Jako na povel vtrhli do místnosti vojáci a na místě členy Rady popravili.

          Na druhý den vypukly velké oslavy. Davy proudily k Srdci Světa, novému císařskému paláci. "Ať žije císař Basius," provolávali lidé.

          Daleko na chladném severu stál Anchionus před shromážděním Dánských jarlů. "Už jsme se rozhodli Anchione, veď nás do Evropy," pravil nejvýznamnější z náčelníků. "Znovu usednu v Srdci Světa," pomyslel si Anchionus.