Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKázání
08. 03. 2003
3
0
1168
Autor
Torolfita
"Tvým vrahem je pocit
bezedných lásek.
A tělo chřadne,
přibývá vrásek."
To zpívá mi láska,
ten žár mého srdce,
který mě hřeje
a nutí žít dál.
"Ty sluha jsi zášti
a tajemných zvěstí.
V ostnatý drát měníš
řetězec štěstí."
To šeptá mi do duše
slza, co září.
Na tváři roztančí
duhový bál.
"Ztrácíš svá vyznání,
tím i kus sebe.
Do ruda pro Tebe
barví se nebe."
Bouří se nenávist,
nevěstka lží,
která mě svádí
. . . jsem více než král.
"Podléháš iluzím,
přijdou Tě draze.
Konec je života,
trnité dráze."
To vábí mě smrt,
paní zapomnění.
Plamen mě ožehl
a oheň vzplál.
takovy prechod od nadeje do smutna...smutne, tim, ze smrt vykupuje...ale bohuzel pravda...hezke-libi tip*
Než někomu budeš kázat moc dobře si to rozmysli vím, že tohle je moc tenký led. A v týhle básni si na něm minimálně uklouzla.
Avšak co se týká veršů ,některé se ti moc povedly.
Cornel_Nemtanu
10. 03. 2003
zajímavé - ale nejsem si jistý, jestli jsi někde chtěla rýmy a nebo je to spíš taková rýmovaná/nerýmovaná....
i tak se mi to moc líbí tip