Rozednění

Čas mi pomalu drtí vzpomínky

sedím jen tak tiše u vody a usínám

opřen o starý strom vdechuji chladný vzduch

na to co bylo vzpomínám..

Noční vánek mě příjemně ochlazuje

černým sametem hvězdy tiše plují

já poslouchám hudbu klidné noci

klížící se oči příchod spánku oznamují..

Co když je právě tenhle vzduch

jenž nyní polykám zrovna úplně poslední

co když teď usnu a už se pak nevzbudím

a již nikdy nespatřím jak se rozední..