Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJe to kurva den
Autor
suchy
JE TO KURVA DEN
Včera jsem se dohod se ségrou, že pojede se mnou ráno tam kde cvičim, do teska nakoupit pár věcí, protože jedu v pondělí na spinálku do Liberce a na cestě zpátky se zastavíme u doktora sundat holtra (měřák srdečního tepu, kterej snímá srdce 24 hodin). Zjistili mi, že mám málo tepů a zejtra mi ho sundaj. Ráno jsme vyrazili kolem osmý. Přijeli jsme tam kde cvičim vyřídil jsem si co jsem potřeboval, prohodil pár slov a jeli jsme do teska. V tesku jsem si koupil ňákou tu pastu pro kuřáky, šampón s kondicionerem a voňavý mejdlo. Ségra si koupila barvu na hlavu a startky. Měli jsme hlad tak jsme si v KáeFCéčku koupili twistra a kolu. Zjistil jsem, že je půl jedenáctý a že mám bejt v jedenáct u doktora tak jsme rychle naložili vozejk a jeli na sundání. Přijeli jsme tam kolem 11:15. Po pěti minutách v čekárně sem přišel na řadu. Vjel jsem do ordinace, sundal mikinu a tričko, aby mě mohla sestra osvobodit od všech těch kabílků, elektrod a hlavně toho ZASRANÝHO SVĚDĚNÍ, který způsobovaly ty přilepený elektrody. Sundala to a že se dohodnem kdy se zastavim pro výsledky a na vyšetření. Tak jsem jí řek že v pondělí jedu do Liberce asi na měsíc. Tak že ať počkám v čekárně, že udělá výsledky a tak. Oblík jsem se, vyjel do čekárny a čekal. Z nudy jsem kecal se ségrou o píčovinách. Bylo asi kolem dvanáctý, tak jí řikám nadšeně a znuděně:V pondělí budu touhle dobou v Liberci na obídku. Kolem půl jedný jsem jí řikal taky nadšeně a ještě víc znuděně:V pondělí budu touhle dobou v Liberci trávit na postýlce obídek. Ve 12:asi15 jsem přišel na řadu a dozvěděl se, že se mi v noci snížil tep na ňákejch míň než je normal a že mi párkrát na pár vteřin vynechalo srdce a že mi odloží nástup do Liberce o tejden, protože mi dá holtra ještě jednou a to v úterý. Jak řek, tak udělal. Zavolal a odložil. Takže jsem byl nasranej. Řek mi že mi zkusí udělat ňákou akupunkturu (bodnutí jehliček do nervů spojený se srdcem). Prej to pomůže v průměru tak padesáti procentům. Řikám no a když mi to nepomůže? Tak prej budík pod kůži a drátky k srdci. Jsem nasranej ještě víc. Kejvnul jsem a přesed na židli, kterou mi připravila sestra (docela pěkná sestra). Znova jsem si sundal mikinu a tryčko a čekal. Přišel doktor vzal si jehličky a začal mi je bodat nejdřív do jedný ruky, pak do druhý ruky a nakonec do zad. Napíchal mě a odešel vedle do místnosti, kde měl jinýho pacoše. Dřepěl jsem tam jako trubka s nabodanýma jehličkama v rukou a zádech. Jsem nasranej ještě víc než ještě víc. Za prví dřepim votočenej xichtem ke zdi, takže můžu skoumat akorát kde je jaká prasklinka, nebo něco a za osmý je to tvrdá dřevěná židle, takže mě ještě k tomu bolí prdel. Asi po dvaceti minutách přišel doktor, vytahal mi jehličky, řek že mám dát sestře tři kila, protože to nehradí pojišťovna a že se uvidíme v úterý, kdy mi dá tu akupunkturu ještě jednou. Už jsem nebyl ani nasranej. Chtěl jsem bejt už venku. Když to dořek odešel zpátky k tomu druhýmu pacošovi. Tak jsem si přelez zpátky na vozejk, oblík si tryčko a mikinu, dal jsem sestře tři a půl kila (půl kila za baterky do holtra a tři kila za spíčenou akupunkturu) a jel ven. Skočil jsem do auta, zapálil si stařenu, počkal až mi ségra naloží káru a jel domu. Když jsem přijel domu, zavolal jsem do Liberce, abych zjistil jak to vlastně je s tím mim nástupem a abych se zeptal jestli tam můžu přijet svým autem a nechat ho tam v areálu. Nastupuju příští pondělí a svým autem přijed můžu (byl jsem rád), ale autem tam parkopvat nesmim. Byl jsem zase nasranej.
„TO BYL ZASE KURVA DEN.“