O válce

     "Když je válka, musí být hlavně sranda," přesvědčoval spolusedící v hospodě Na rynku vysloužilý voják Pálený. "Já o tom něco vím, prošel jsem přesně osmnáct bitev a ani v jedné jsem se nenudil. Hlavně si musíte uvědomt, že o žádný spor nejde, všechno už je pedem dohodnuto, je rozhodnuto, kterou vesnici vyplenit, kterou obejít, každý musí přesně vědět, co dělat. všechno se to přehání s tím znásilňováním, to taky není pravda, každé selce pořádně zaplatí a ona potom chce, i když ty už nechceš. Není lepší povolání, než žoldnéř, chvilku šaškuješ se šavlí v ruce, potom se zapálí tisíc ohňů, pár střech a oslavuje se to slavné vítězství. Každý nafasuje čtyři flašky nejlepšího vína, dvě kila pečenýho kozla a až do rána nesmíš spát, nýbrž křičet a střílet do vzduchu. Hlavní v takové bitvě je..." a sesul se zmožen vším tím vyprávěním a kamarády koupeným vínem pod stůl, kde již ležel jeho vojenský kabát s průstřelem těsně pod levou kapsou zakoupený od umírajícího pruského vojáka.

     Ten večer zmírali na poli padlí a vdovy sypaly si popel ve vlasy. Víno fasovali jen generálové.