Villonská balada

no zkouším to:-))

Noc - večer v temnotě topí se,
svit hvězd prozařuje stíny,
Dívka u okna sedí a trápí se,
trápím se i já s pocity viny.
Pro slzy slečny Tiny,
Pro noc probdělé v slastné křeči,
pro tu noc po níž se o nás vedou řeči,
noc kdy slova nahradili činy,
noc která srdce léčí,
noc která nosí pocit viny...

Noc temná - k ránu blíží se,
dívka má rozmazané stíny,
noc - čarodějka k ránu blíží se,
poslední paprsky hvězd hladí modříny,
a za nehty mnoho mám hlíny,
a před oltářem teď dívka klečí,
a já před ní oddán jen svému meči,
prodlužují se z rána noční stíny,
noc, která rány léčí,
noc, která nosí pocit viny.

Možná, že mýlí se,
možná, že blíží se soumrak líný,
možná, že noc chýlí se,
je cítit jak voní blíny,
něco bodá a do srdce se klíní,
a ta bolest srdce léčí,
ostrá jako skalpel nepodobný meči,
a dívka slzy roní,
noc, která rány léčí,
noc, která nosí pocit viny...

A pak pohladí tě ruka něčí,
přejde pocit slastných křečí,
lásky, něha duši zůstaly stíny,
noc, která rány léčí,
noc, která nosí pocit viny...

---