Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seProti všem
14. 03. 2003
2
0
1286
Autor
Thurin
Potím se bahnem na galejích života
a plivám krev na živořící svou naději.
Pohrdám tím,jak líbí se mi nahota
a vymýšlím kletby pro ty, co se mi vysmějí.
Zvrací svoje myšlenky na minulost svou
a smrdím sám sobě přítomností vlastní.
Já prolínám ty, co do života zpět mě zvou
a kašlu na ty, co zabíjí sny tím, že je uskuteční.
Připadá mi, že v té básni až moc pliveš sám na sebe . . . Ale jinak nic nenamítám, protože pocity různých lidí jsou jak jinak než zase různé . . .
Bezdomovec
14. 03. 2003Navždy_Tvůj
14. 03. 2003
Plivat krev na naději? Zvracet na svoji minulost? Kašlat na ty, co mají odvahu uskutečňovat své sny? Ta báseń se mi líbí, i když je docela drsná, jen s její filosofií nesouhasím... Ale doufám, že ty taky ne... Naděje nám dává sílu, minulost zkušenost a splněné sny zračí naši odvahu bojovat s osudem, tak proč to vše zavrhávat??