Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOslizloň a jeho mník nad šálkem čekankové kávy
21. 03. 2003
10
0
1478
Autor
Oslizloň
Dí mník:
Krátí se zimní dnové
veselí krášlí zem i břeh
nebe je smetanové
a já tu sedím u šlichty
smutky dní ušlých - ty
vaříš mi stále nové!
Na to já:
Mníče, cožpak to nevidíš?
Symbolem květu vytrvalců
u cesty vkořeněná --- voní cikorií
a má tak málo kalorií
přisladit můžeš kávu z podružného kvítí
kyselou tváří však
neosladíš své žití!
aůůůů:)))mocmoc moc....avůbec...
....jediný co ti lze vytknout Oslizloňku je...že tu máš jen tři básničky a já mám hladový oči na další....*♫*♪*♫*
mě by se líbila sbírka rozhovorů mezi Oslizloněm a jeho mníkem.
Moc hezký!!!!Líbí!!!
vzala jsem si k ruce Botanický klíč - a hele, vono je to vočekankách :-)))))
Stanislav_Vašina: Přesně tohle mě dostalo taky. Ten kontrast křeče v bránici a filozofického závěru - do klubu s tebou, básni...
Pro takovéhle věci chodím rád do práce. Oslizloni, jestli se zadusím smíchy, máš mě na svědomí!
No, je fakt, že poslední sloka trochu nutí k zamyšlení. Tahle báseň asi bude další adept do klubu. Nejdřív tam ale musí přijít ta první. :o)))