Nová generace "my"

"Na schodech jednoho paneláku

sedí holka s cigárem.

Kouká do prázdna,

sjetá bezmála,

má rande s jedním grázlem."

Je tak naivní věřit,

že někteří z nich,

že ještě žijí.

Láska?

To je minulost,

pojem relativní.

Milují je sami sebe,

milují jen modré z nebe.

Skrývají se za lži

a bolest je jim vlastní.

Neumí žit,

přežívají z noci na noc.

Chtějí s někým být,

zůstat sami bojí se moc

a na něco se upínají.

Jsou bezděčná banda

roztěkaných parchantů.

A jejich přátelé jsou samá sranda,

avšak dělají činy bez návratů.

Bojí se pravdy,

a přesto ji chtějí znát.

Opírají se o lži,

to jediné umí dát.

Bojí se nudy,

to pak neví kudy.

Jak skončí- ti nepoznaní?

Kde je jejich skutečný život?

Kde jsou jejich cíle?

Se smrtí hledají vyrovnání.

Každou noc se divoce milují,

spánky jim pulzuje extáze,

každý den prospí v cizím lůžku,

tak tohle každý z nich dokáže.

A ti,co za tmy usínají při knize

a ráno do školy se kodrcají,

těm život klouže mezi prsty,

ti stokrát za den umírají.

Jsou zbouření,jsou divocí...

Jsou spoutaní,jsou  ztracení...

Tahle generace topí se v sobě,

tihle mladí- podlehnou době.

Dávají krásná jména zlobě,

už nebojí se věcí zlých.

jsou stokrát mrtví,

jsou stokrát znovuzrození.

JSOU- a já jsem jedna z nich.