Hypotéka na člověka

Kdesi před lety se narodilo obyčejné dítě. Netušilo, jaký je svět, do něhož vstupuje, protože teprve začínalo existovat. Neznalo žádnou metodu, jak by se mělo učit dovednostem a získávat zkušenosti. Spojením dvou lidí vznikl nový člověk nemající sobě podobného, jenž začal přemýšlet jinak než jeho rodiče. Ze začátku se mu snažili pomáhat s roztřesenými krůčky a předávat mu své poznatky, brzy ho ale omrzeli, protože jeho krok se upevnil. Proto se vydal na vlastní cestu, kde ho po celou dobu provázela tichá společnice Zvědavost. Pokoušela ho poznávat nové věci, mýlit se, zakopávat, zvedat se a pokračovat v nejistém putování dál. Mohli bychom předpokládat, že z  něj pravděpodobně jednou bude moudrý a rozhodný člověk.

Dnes, na počátku třetího tisíciletí, bez ohledu na svůj věk duševně dospěl a konečně se mu otevřeli dveře obrovského kasina. Ani na chvíli nezaváhal a nechal se líbivým zevnějškem vlákat hlouběji do útrob. V prvních okamžicích, kdy se rozhlížel po místnosti, spatřil desítky a stovky jemu podobných lidí hrajících své životní hry. Pocítil zvláštní potřebu, když se seznámil s úspěšnou dámou, jíž nikdo neoslovil jinak než Rivalita. Okouzlila ho, vyvolala v něm touhu soupeřit, vyrovnat se s ostatními, ba dokonce je předběhnout a dostat se do jejich čela. Rozehrál s ní tak nevědomky svou první ruletu, kdy vsadil na štěstí a náhodu, aniž by se zabýval otázkou: „Co získám, co ztratím a za jakou cenu?“

Zaprodal se osudu a své nejhorší zděděné vlastnosti po předcích, touze být úspěšný, být mocný a být obdivován. Poznenáhlu se v něm zakořeňoval pocit, že by chtěl vše za co nejmenší možnou námahu a cenu. Pocítil nutkavou potřebu obklopovat se věcmi a vždy ve větším množství, než by byl kdy schopen upotřebit. Díky tomu se mezi ním a ostatními nezadržitelně zvětšovala propast pro vzájemné pochopení, ovládla ho slečna Závist a její dobrá přítelkyně Chamtivost. První žena, do níž se později bláznivě zamiloval, se jmenovala Touha. Ukázala mu, že risk přináší potěšení, více adrenalinu v krvi také větší vzrušení. Stala se mu drogou, začal hazardovat s vlastním tělem i duší. Ostatní v něm spatřovali elitu, byl pro ně ztělesněním vyspělosti. Byl chamtivý, dravý, inteligentní, nebojácný, náročný, nezastavitelný, osobitý, nenahraditelný a přesto zranitelný...překročil hranice prodejnosti a aby dosáhl vrcholu své hory, vzal si od života hypotéku a zaručil se jediným, co měl, svou osobností. Avšak nadešel den D, den zúčtování, kdy musel začít splácet své dluhy i s úroky. Člověk začal stárnout, teprve teď prohlédl a zjistil, že jeho posledním věrným přítelem zůstala Samota. Promarnil nejkrásnější okamžiky svého života tím, že se hnal vpřed se zvoláním: „Chci víc!“ Zapomněl si však uvědomit, že vše má svou cenu a nelze kupovat na dluh. Dlouhá léta netrávil čas jiným způsobem, než podřizováním a omezováním se péčí o materiální hodnoty. Sám sebe svázal do pout a stal se otrokem své poslední manželky Hamižnosti. Všechny tyto ženy, jež za svůj krátký pobyt v kasinu poznal, ho připravily o možnost být nezávislý, nikdy nepoznal pravou svobodu ani radost z maličkostí. Zanechal po sobě hmotné uskutečnění svých představ, avšak necítil se šťastný, namísto suverénního hráče odcházel s pocitem zahořklého a opuštěného člověka.

Úkolem tohoto podivného příběhu bylo nastavit nám zrcadlo, abychom se podívali sami sobě do tváře, nemá-li podobné rysy jako tvář hlavního hrdiny. Když se zamyslím a vidím před sebou svého otce, jak rovná hrnečky v poličce podle ouška a obrazům na stěně dává až geometrický řád, říkám si v duchu, proč to všechno dělá? Jsou to jen malé náznaky, ale copak neexistuje způsob prožívání, kdy bychom nebyli přímo vázáni na věci, jež jsou kolem nás. Možná se mnou nebudete souhlasit, protože ve své zaslepenosti nemůžete přijmout pohled otevřených očí, ale poddali jste se pohodlnosti, nenápadně se nechali ovládnout technickými vymoženostmi. Sami sebe omlouváte tím, že jste dosáhli úspěchu, vrcholu kariéry. Ale stejně jako se Faust zaprodal ďáblu kvůli ženě, prodali jste svou individualitu a nezávaznost za jistotu, podřídili jste své myšlení matematické logice zastoupené penězi. Ano, peníze jsou pekelný dar, omezují a zároveň lákají. Nikdy jich není dost a touha po nich je nekonečná.

Peníze jsou hnací motor pro války, lsti, zabíjení a podvody. Peníze jsou ten, kdo nás dělí na mocné a méněcenné. Peníze v nás vyvolávají ty nejprimitivnější pudy, jsme ochotni pro ně udělat cokoli a to jen proto, že bez nich nemáme možnost přežít. Sami jsme si stvořili zvrácenou společnost a zcela ji zorientovali na svět jedniček a nul. Máte jednu nulu, jste nula. Čím víc těch buclatých čísel ponese vaše jméno, tím budete uznávanější a troufalejší. Peníze vám pomohou dostat se tam, kam chcete. Mezi černými ovcemi sem tam bílá, čas od času se narodí talentovaný muzikant či sportovec schopný odolat a osvojit si jiné hodnoty. Ale i jeho čistotu strhnete, když mu ukážete, že výměnou za jeho talent, jenž vám poskytne, ho přijmete mezi sebe, mezi slavné a nesmrtelné, na něž se vždy bude vzpomínat. Zavedete ho do světa peněz a on podlehne...