Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePoznání
22. 05. 2000
0
0
1073
Autor
Hannah
Léto a zima, teplo a chlad,
zub času na domech omítku drolí,
tenhleten člověk nemá tě rád,
dneska tě nejvíce poznání bolí.
Jiskření přišlo jako z nebe blesk,
jistotou života otřáslo zcela,
úsměvem milým zahnal tvůj stesk,
v duši ti píseň spříznění zněla.
"Na tebe vždycky si udělám čas,
pro tebe vždy budu mít vlídná slova ..."
přesto se zlomilo zas něco v nás,
prázdnota prorůstá životem znova...
Hodně mrtvé rýmy, rytmus odpovídá rozpoložení, které akceptuji, snažím se mu rozumět, tak nebudu více jitřit, ale hvězdičku si vezmu..
Do třetího řádku první sloku bych dal doprostřed pomlčku, aby rytmicky naznačila stejnou odmlku jako v prvním řádku ta čárka.
První řádek první sloky je slabikově sice v pořádku, ale dělení tymu je uprostřed slova, což není moc dobrý. (Jiskření to přišlo, jak z nebe blesk)
Ve třetím řádku slabika chybí (třeba vždy?). Stejně tak třetí řádek (písnička místo píseň?). Poslední sloka je (podle mě) naprosto v pořádku.
Jediná věc, co vybočuje z čistého obsahu je počáteční omítka, a přestože se mi básnička líbí, na arénu mi to přijde málo.
Hvězdičku nerad, ale přecijenom beru.
Na tebe vždycky si udělám čas...tak tohle mi vůbec nejde pod nos !
Co takhle :?¨ Na tebe vždycky udělám si čas ?? ;o)