Fragmenty evangelia podle Šimona

„Kdo jsi, že chceš vytáhnout bližnímu svému třísku z oka a sám máš v očích kládu. Nejdřív si vyndej tu kládu, pak můžeš vytahovat cizí třísky!“ I apoštolové se chopili svých bločků a jali se zapisovat moudro. Tu se však jeden zamyslel, tuším Šimon: „Nebylo by lepší tam dát místo té klády trám? Aby si to věřící špatně nevykládali?“ I zle se na něj podívali ostatní apoštolové. Pán se zamyslel, zahleděl v modř nebe a pravil: „ Amen, amen pravím vám, to není špatný nápad“. Pohladil Šimona po hlavě a řekl: „Dobře jsi to vymyslil“, pak však poodešel a s rukama za zády přemítal. Nebude to mít neblahý vliv na jeho autoritu? Co tomu řekne jeho otec? Teda ne ten truhlář ani ten římský voják, jeho Otec. Pak se však usvědčil v tom, že on a Otec jsou vlastně jedno a rozhodným hlasem pravil: „Klidně si to zapisujte po svém. Vy sami snad máte lepší cit pro lidskou řeč. Oni vám to potom otcové v Nicey stejně zcenzurujou. “ I to moje evangelium?“ ptá se Jidáš. No, víš, bratře, pro tebe mám jiný úkol. Jidáš, jsa takto polichocen, byl s odpovědí spokojen a dále nevyzvídal.

............................................

To jednou se Ježíš poflakoval po chrámu a tu k němu přistoupí Farizej, myslím Levi se menoval, a nadává: „Jak tady můžeš takhle chodit, když ses nevykoupal? A podívej na nohy tvých žáků, dyť to je hnus! Tys znesvětil toto místo“. „A ty jsi čistý?“ optal se s klidem Ježíš. „No dyť sem se koupal v lázni Davidově..“ „Proč očisťuješ vnějšek nádoby, copak si neuvědomuješ, že ten, kdo stvořil vnitřek je týž, kdo stvořil vnějšek?“ Farizej zůstal stát s votevřenou hubou, pak se otočil na apoštoly a povidá: „Lidi, dyť ten chlap je blázen! To má být váš Rabbi?“ Nato k němu přistoupil apoštol Petr, poklepal mu na rameno a s úsměvem pravil: „Pane, my jsme se vykoupali ve vodách věčného života.“ To Farizej psychicky neunesl a vyběhl z chrámu a řval: „Ježišmarjá, v chrámu je nějaká banda cvoků!!“

............................................

A jednou došel za Ježíšem boháč, že chce do nebe, chce žít věčný život a jak že to de jako nejlíp dosáhnout? „No,“ povídá Ježíš, “dodržuj zákon a žij podle proroků!“ “To já dělám, to já dělám, takže to mám jistý??“ Ježíš pokračoval: “Běž a rozprodej všechen majetek a peníze dej chudým, nebo nám, my to potom v rámci charity přerozdělíme se spravedlností boží (mrknul přitom na apoštola, kterého měl nejraději)“. To se boháčovi nelíbilo, začal se škrabat za krkem, no to je mi divné.. Vtom Ježíš spustil: “jak můžeš říct, že jednáš podle proroků, když v Písmu stojí psáno: miluj bližního svého jako sebe sama a hle,“ ukázal na své společníky, “tolik bratří, synů Abraháma, je zbroceno bahnem a umírají hlady! Boháč sice mumlal, že teda ten Abrahám se měl trochu krotit a ta voda, že není zas snad tak drahá, ale Ježíš mu dál zle vyčiňoval: “a přitom máš doma tolik dobrot a nic z toho se jim nedostane! Pak se otočil k Šimonovi: “Šimone, synu...hm.. no, to je jedno, prostě spíš projde krtek uchem jehly, nežli boháč přijde do nebe.“ Šimon pokývá hlavou a pak se zeptá: “Nebylo by lepší tam místo krtka dát velblouda?“ “Amen amen pravím tobě, to není špatný nápad. Velbloud je větší než krtek.“ “A co takhle slona?“ ozve se apoštol Matouš. “Jakýho slona?“ “No slon je větší než velbloud...“špitnul Matouš. „Nedělejte mi tu diridendu, aspoň ne před cizíma!“

A poté, co pumpli boháče o jeho majetek, schoval Ježíš peníze do společné kasičky. „Kdy ty peníze rozdáme chudým,“ ptá se Petr. „Copak nerozumíš, že mé jméno, které učíte, je nad  všechna bohatství a boží moudrost je nad zlato, stříbro a drahé kameny?“ „Budete-li se postit, zabřednete do hříchu, budete-li se modlit, budete odsouzeni a budete-li dávat na charitu, ublížíte svým duším.“

............................................

„Pozor nyní následuje podobenství..“ vážným hlasem pronesl Ježíš. „Pozor, teď bude podobenství,“ otočil se Matouš k ostatním apoštolům. Petr se přidal: „Ticho tam vzadu, teď nám Ježíš zjeví podobenství!“.....Království boží je jako pastevec, který měl sto ovcí. „No to musel být bohatej pastevec, neznal jsem ho?“ „Ticho tam vzadu,“ okřikl zvědavce Petr. „Já jenom, jestli to třeba nebyl kibbuc a ten pastýř se jen tak jako vytahoval, že...“ „Ticho!“........ Jedna z těch ovcí, ta největší, se zaběhla. Pastevec zanechal svých 99 oveček a jal se hledat stou. Když ji po námaze našel, řekl jí: „Miluji tě více, než těch zbylých devadesát devět.“.....  „Šimon se hlásí!“ „Copak, Šimone?“ táže se Ježíš. „Nemohli bychom tam z čistě demokratických důvodů vynechat ten detail, že ta ovce byla největší??“ „Amen amen pravím vám, to není špatný nápad.“ „Šprte!!“ ozvalo se z poslední řady.

.............................................

Po poslední večeři, když už všichni apoštolové věděli, pro koho je poslední, odvedl Ježíš Jidáše z domu. „Ty Jidáši, přišel čas pro tvůj úkol.“ Jidáš se rozzářil jak jarní slunce a napjatě poslouchal. „Potřebuju, abys mě zradil!“ Jidáš se zalekl: „Ale Ježíši, můj Spasiteli, jak to po mně můžeš chtít, to opravdu nemohu.“ „Musíš!“ Jidáš zavrtěl hlavou. „Chlape, mysli politicky,“ domlouval mu Ježíš, „lidi se bouřej, myslí si, že já budu novým panovníkem Judey, že obnovím znovu zemi hebrejců. Víš, jaký by to mělo následky? Vžyť by nás Římani zničili a pokud by někteří zbyli, rozprášili by je po celém světě.“
„Ale..“
„Navíc každý prorok musí zemřít mučednickou smrtí. Mojžíš to sice nezvlád, ale víš, jaká je teď konkurence spasitelů, musíme být přesvědčiví.“
„Ty přec nejsi obyčejný prorok, ty jsi mesiáš.“
„Tím spíš, tak neodmlouvej a běž!“
Chtě nechtě, vydal se Jidáš na cestu. Ještě naposled se otočil na Ježíše.
„No běž, prosím tě.“
A tak šel. Ještě zdáli slyšel, jak na něj Ježíš volá, aby rozhodně nešel pod 30 stříbrných, když zmizel z dohledu.
Ježíš sobě povídá: „Lituju tě hochu, tvůj osud je nejhorší, poněvadž tvou oběť nikdo neocení“. Pak se vracel k ostatním apoštolům, kteří vroucně a s gustem popíjeli krev Ježíšovu.