Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePoslední dny Johna Lennona
Autor
houba
Frederic Seaman : Poslední dny Johna Lennona
vydalo nakladatelství Paseka, Praha a Litomyšl, 1995, z anglického originálu The Last Days of John Lennon, přeložila Tamara Nathová, první vydání, 149 Kč
Frederic Seaman, zvaný Freddy, autor knihy, byl po dva roky, od zimy 1979 do Lennonovy smrti v prosinci roku 1980, osobním asistentem legendárního Beatla. Najala ho Yoko Ono, aby John nebyl sám. Seaman knihu napsal na základě svých deníků, které si během práce pro firmu “Lennono”, jak se Johnovi a Yoko říkalo, psal. Knížka ukazuje Johna Lennona, velikého propagátora míru a lásky, z docela jiného úhlu, než jak jej “známe” z médií a písňových textů. Rozhodně ne jako posla lásky, míru a harmonického manželství, i když nutno podotknout, že to nebyl ani tak Lennon, kdo se od těchto ideálů dobrovolně odchýlil, ale že to byla spíš Yoko, která svými eskapádami pomalu, ale jistě, v Johnovi ubíjela chuť do života. Lennon byl v prvé řadě velmi osamělým člověkem, který si po svatbě s Yoko Ono užil daleko víc trápení než radosti. Seaman Lennona ve své knize zachytil jako muže, zoufale a téměř bezmezně závislého na své panovačné, egoistické a ziskuchtivé ženě, která si Lennona vzala zřejmě víc z lásky k jeho slávě a penězům, než k němu samému. Jediné, co je spojovalo, byl heroin a poté syn Sean, o kterého se staral víc Lennon než Yoko Ono. Lennon byl ovšem silnou osobností, která se nejprve vlastní vůlí, zdravou životosprávou a též díky léčitelské pomoci, zbavila závislosti na heroinu (na rozdíl od Yoko), a nakonec, krátce před svou smrtí závislosti i na Yoko samotné, přestože ji velmi miloval a dokázal se srovnat s jejími četnými nevěrami. Kniha rozhodně není zaměřena pouze na stránku vztahu Lennona a Yoko Ono, nesnaží se být bulvárem, ale překvapující zmínky o této kontroverzní Japonce, které John říkal “máma”, se táhnou celou knihou. Lennon miloval své syny Juliana a Seana, s Julianem ovšem nikdy nedokázal navázat pravý otcovský vztah, což si vynahrazoval alespoň u Seana, miloval knihy, byl fanatikem zdravé stravy, nákupů čehokoliv a plachtění po moři. Bál se svých fanoušků, kteří na něj vytrvale čekali před Dakotou, jeho newyorským domem. Celé dny trávil sledováním televize, četbou časopisů, knih a spánkem, zavřený v Dakotě jako ve vězení, což se odrazilo na jeho psychice. Čtyři měsíce před svou smrtí, po plavbě jachtou na Bermudy, začal skládat materiál na své poslední album Double Fantasy, které vyšlo v listopadu 1980. Lennon se tímto činem stal opět “starým známým Lennonem”, jakým býval za doby Beatles, plným energie a radosti ze života, kterou mu předtím ubíralo domácí vězení iniciované Yoko Ono.
“ Četl hltavě, často o vážných věcech, jako by zkoumal nějaký fascinující předmět. Neustále mi dával seznamy knih, které mám koupit. Mnoho jich bylo zaměřeno na náboženství, duševní úkazy, okultismus a zejména smrt. Mezi další jeho oblíbené předměty patřila historie starověku, archeologie, antropologie a cokoliv spojené s
mořem.”
Knížka sama určitě stojí za přečtení,
zvlášť, pokud máte rádi Beatles, tvorbu a odkaz Johna Lennona. Je upřímným svědectvím o člověku, který zaplatil velikou daň své popularitě.