Kousek za městem

Jen kousek za městem, jenom kousek Ještě vidím paneláky. Utíkám do ticha a druzí za mnou, chtěl jsem být sám, ale oni taky. Pořád ty stejné tváře, vybarvené sluncem všedních dnů. Uloží se na polštáře blýštivých bílých krystalů. A co já? Je mi zima, je mi ticho, je mi fajn. Jen kousek za městem, už jsem tady, už vidím jenom dým. Z domků od Josefa Lady, co na mě dýchají svým zimním poselstvím. Kdybych měl to štěstí, kdyby zase troubil ponocný. Počkal bych na náměstí a aspoň chvíli chodil s ním. Co mu dám? Je mu zima, a tak rum a nebo čaj. Jen kousek za městem, a jsem zpátky. Ze zimních pohledů svých nesplněných přání. Stojí nás hodně mezi vrátky, těch co neútočí, co se jenom brání. Pořád ty stejné tváře, vybarvené sluncem všedních dnů. Uloží se na polštáře blýštivých bílých krystalů. A co já? Je mi zima, je mi ticho, umrzám.

---