Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRealita
03. 05. 2003
1
0
1405
Autor
dlhagi
Milovali sa na prahu oceloveho rana
len oranzove lampy svietili do okie
luce sadali na jej plecia sta biela vrana
ohnostroje krasy vpijali sa do jej lokien
Onemel som pohladom na plne pery
kazdy jej dotyk citil som zlahka, no pevne
ocaril ma usmev krasne vrely
miloval som ju v tej chvili - oddane a verne
Ked prisiel den, vsetko pominulo...
zas tak cierno to nevidim... aj ked v poslednej dobe sa ma vsetci snazia presvedcit, ze sex je iba o sexe... boze daj, aby som nikdy nezostrla na duchu.... a to ocelove rano...to je presne vtedy, ked je rano sero a len oranzove lampy ti svietia do kukadiel...
zas tak cierno to nevidim... aj ked v poslednej dobe sa ma vsetci snazia presvedcit, ze sex je iba o sexe... boze daj, aby som nikdy nezostrla na duchu.... a to ocelove rano...to je presne vtedy, ked je rano sero a len oranzove lampy ti svietia do kukadiel...
Ocelové ránko - to jako než šli do práce. Milování ve světle sodíkových výbojek, to je věc. To je sídlištní realita.
"Všetko pominulo..." Všetko jednou pomine. Proč se lidi tolik snaží v sexu, když se vše vzápětí rozplyne. Chvilka rozrušení a pak nic. Snad jen pohlavní nemoc, nebylo-li bojováno čestně...