Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se11x nenávidím a neskutečně miluju
Autor
Snilka
Miluju tvůj smích,
miluju tvý zuby,
miluju tvý tváře
občas trošku hrubý,
miluju tisíce barev tvý svatozáře
...a nenávidím zároveň,
nenávidím tě za to že tu nejsi,
že sama poslouchám Jandovo "KDE JSI"
oči jak prázdný tůně, srdce velikej oheň,
já poslouchám sama slova osamění,
sama v člověku co sám nikdy není.
Nenávidím tě, že mi ani nepíšeš,
nenávidím tě za to že vůbec seš,
nenávidím tvý nádherně nazelenalý oči,
nenávidím svět za to, že se furt točí,
ani na chvilku se nezastaví.
Jen moje tělo duši i mysl, čas co stojí, na žhavou lávu taví.
Nesnáším touhu co spát mi nedovolí,
nenávidím tě za to, že mě tolik miluješ,
nesnáším sebe, svý srdce za to že před vším si tebe volí.
Nenávidím tě za to, že bez tebe žít nedovedu,
jen osud prosím o to ať nikdy nemusím.
Nenávidím sebe za ty lži, nenávidět tě neumím.
umím tě jen milovat i když víc to snad nejde...
stupňuje se má láska každým dnem,
pluju si svým krásným živým snem,
snad se z něj nikdy neprobudím.