Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Afektovaná

24. 05. 2003

1222

Autor

Angua

Já vím, že to, co bylo už neovlivníš, tak se ani nesnaž...

Jak horké slzy tečou po tvářích
a nic jim nezbrání,
tak hledajíc útočiště v polštářích
já ze světa se vytratím.

Snad nebude se po mě nikdo shánět
(kdo by ji hledal - z(a)tracenou)
já osud ti zkusím hádat z rozevřené dlaně,
cestu zpět nechám zborcenou.

Tak tiše jako můra do žárovky skla
narážet budu do oken kde spíš.
Řekneš si: "Jak hluboko jen klesla!?!",
ale mě se tak lehce nezbavíš...

Přijde mi to lepší, než Slzy Bereničiny...Opatrně s přechodníkama...tohle by Ti před padesáti lety nevzali - správně je "tak, hledaje útočiště v polštářích". Druhý verš druhé sloky (kdo by ji hledal - z(a)tracenou), je geniální, zejména tím z(a)tracenou...paráda...Vyústění hodně fajn, jen jednu poznámku ke třetí sloce...v rámci hladšího průběhu slov bych tam bez obav vrazil "do žárovky ZE skla". Ale určitě tip.