Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Sonet z Vysočiny

10. 06. 2003

1383

Autor

Ywette

S O N E T

Z V Y S O Č I N Y

ACH, tou mojí Vysočinou,

tou růží mezi poupaty,

krůček za krůčkem ti šlapu na paty...

tam, kde vůně, záře, šepoty, ovzduším se linou.

Krokem tchořím přibližujíc stíny,

by ve smaragd každá jiskra vzňata,

by oslňujíc mořem barvy zlata,

překonány všechna světa splíny.

Ó chodče, kořím se já beze jména,

jak mudřec zoří v azur čistý.

V moři, jež zoven lahodný.

Vůkol tebe rozezněla kantiléna,

cenou, jež nerovnají ametysty.

Můžeš jít kamkoliv, jsi svobodný...

Albireo

11. 07. 2003

Dát tip

Já tímto sonetem nejsem tak unesen. Jazyk je až příliš archaický a netroufám si říci, zda některé gramatické tvary byly v době, do níž se hlásí, správné.

Ywette

13. 06. 2003

Dát tip

Díky za odezvu. Soule za tííípek, sunbirde za oprávněnou kritiku. Je jiná - teprve se "hledám". Tudy asi cesta nevede...

Hned v úvodu. Podtrhování nadpisu je typografická chyba!! A na i-netu zejména. Báseň samotná je vybroušenou, vrcholnou formou sonetu. Ale asi je na místě se ptát po životnosti této formy v této podobě. Opravdu těžko hledám jiné slovo než vybroušený (včetně přímo akademického použití archaismů), maně se mi vybavujíce starších překladů básní Baudelairových... Měl bych výhradu k obsahu, či spíše jeho vyznění, ve vztahu k názvu. Vysočina je zde pouze topografickým určením. V básni jako takové obsažena není a to cítím jako chybu. Pokud "ono" slovo odstraním, zbyde krásná báseň opěvující Máchovsky přírodu... avšak přenositelná kamkoliv.