Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBUDU JAKO VICHŘICE
16. 06. 2003
2
0
1551
Autor
ostřice
Asi není moc povedený...
Bezednými alejemi kroutím zadkem, abys viděl.
V černých větvích domu sedíš — koukáš moc rád,
šedé paneláky, lodě – mraky vezou lásky příděl.
Když dáš povel puknou a já — budu mokrá.
Vkořeněny kdyby jednou místo domů byly stromy,
chodila bych mezi nimi trochu — i víc
nahá, k nim i k tobě krutá,že by došlo na polomy,
zašuměl bys, zlomil by ses v větru — kvílíc.
To máš chlapče za to – čekala jsem léta,
kdy už kývneš prstem,
ale asi jsem se v tobě trochu spletla.
Nechceš hladit mě a — nechceš líbat mě a
oháníš se Kristem —
dávno tvoje hračky polámat jsem měla.
Teda to je přímo hypererotická. líbí. jen ten konec je na mě moc doslovnej, ale t*
Teď už je to rytmicky mnohem lepší, a vidím, že jsi dodala i interpunkci. A hned se to čte lépe.
A v čem, Káji?? Moc tomu nerozumím , tohle byl první pokus o takovou formu...
Nezlob se na mne, ostřice, ale jak mám sonety rád, tenhle se mi nelíbí.
A hned řeknu proč, ať naplním žádost o hlubší kritiku:
a) K sonetu podle mne patří klasičtější forma. Tady máš moc nestejné délky veršů -
1. sloka 16 - 12 - 16 - 14
2. sloka 14 - 12 - 16 - 12
3. a 4. sloka 12 - 6 - 12
b) Některé rýmy jsou dost slabé, hlavně prstem/Kristem, stromy/polomy; nenadchly mě ani rýmy s vynechanou souhláskou: moc rád/mokrá, léta/spletla, mě a/měla. Jsou sice velmi nápadité a v rozumné míře takové rýmy působí osvěžujícím dojmem (odstraňují dojem strojové dokonalosti) ale "když je něčeho moc, tak je toho příliš".
c) Gramatické chyby jsou v básni ještě více chybami než v běžném textu: "by jses" má být "by ses" (tvar "jses" v češtině vůbec neexistuje), v mužském rodě není přechodník "kvílíc", ale "kvíle". Existuje "licentia poetica", ale obávám se, že toto nejsou případy, kdy by ses na ni mohla odvolávat.
d) Vynechaná interpunkce (zde i malá počáteční písmena na začátku věty) je sice v moderní poezii běžná, ale v tak klasické formě, jako je sonet, mi to nesedne.
Ale každý začátek je těžký a já jsem si na sonety netroufl dost dlouho vůbec, takže tip dávám jednak za to, že jsi dodržela aspoň požadované rýmové schéma sonetu (tedy jedno z možných schémat) - a za odvahu vyzvat na souboj zrovna sonet, i když jsi v něm skončila jako poražená. Ne však probodená naskrz, takže se těším na další pokus.
Auvau, tak to jsem to dostala , ale asi právem. Něco opravím hned, ale něco asi nepůjde – ten spropadený přechodník.
Ještě bych mezi klady měl vyzvednout ten rázný trochejský rytmus, škrobrtnul jsem jen na "i víc".