Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStromy se neopouštějí
Autor
Peggy
Stromy se ohýbaly pod váhou čerstvě napadaného sněhu. Nebyla tam jediná postava. Stromy se neopouštěly, i když to úplně normálně dělaj a nebyly smutný, protože k tomu neměly důvod. Jen se ohýbaly pod váhou čerstvě napadaného sněhu....
Stromy se ohýbaly pod váhou čerstvě napadaného sněhu. Nikdo tam o ničem nemluvil. Ticho bylo trvalé, i vztahy tam byly trvalé. Tu noc nebylo nic jako dřív, ale vůbec nikdo se tomu nedivil. Stromy se ohýbaly pod váhou čerstvě napadaného sněhu....
Stromy se ohýbaly pod váhou čerstvě napadaného sněhu. Kdyby tam přecejen někdo byl, byl bys to ty a kdyby tam přecejen někdo mluvil, já bych to nebyla. Zavřela bych oči a vnímala bych, jak se všichni ohýbáme pod váhou čerstvě napadaného sněhu....
Stromy se ohýbaly pod váhou čerstvě napadaného sněhu. A mě tížilo něco jako svědomí. Nejsi jediný strom v tomhle lese. Né, ty nejsi jediný. Ale kdo jiný dokáže, že se aspoň stydím? Stromy se ohýbají pod váhou čerstvě napadaného sněhu....
Promiň....