Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTvář strachu
10. 07. 2003
2
0
773
Autor
janek_janky
Když stahují tě tisíce lanek
a bez pohnutí nespíš
když nevydržíš mít oči otevřene
ale nenajdeš sílu je zavřít.
Když bojíš se otevřít své skříně
a za dveřmi čekáš obludu
když utéct musíš z místnosti
a ohlížíš se po duchu.
Takové je mít strach
- nemohoucnost děsná
začíná to podmětem
a vstupuje do sna.
Strach je můra sobecká
ošklivá a mocná
je to prostě příšera
štestí kdo ji nezná.
Hmmm! Když jsem byl malej, miloval jsem horory a strašně rád jsem se bál. Takže vím jaké to je bát se podívat do skříně, nebo jít v noci na záchod. Ale teď už jsem trochu vyrostl a vím, že jsou i lepší témata na poesii:)
No, moc mě to nenadchlo,promiň...připomíná mi to nějaké halucinace po požití jistých látek...
tak strašný strach jsem nezažil už dlouho..ale vím, že jsem kdysi utíkal z místnosti, ..viděl jsem tehdy lidi v pokoji..a občas se bojím i dnes, ale ne tak strašně..teda-ne o sebe.
Je to pěkný..máš moje uznání.
:)) Jednou jsem četla, že jediné, čeho je třeba se opravdu bát, je strach samotný. Svatá pravda.