Myšlenky III

112.

            Celá filozofie by mohla být úplně jiná, kdyby filozofové uměli naslouchat svým psům (já to umím).

110.

            Radila mi, abych přijal sám sebe. Ale jak bych mohl! Mým úkolem je být někým jiným!

111.

            Celou tu dobu jsem kritizoval pravdu a vím, že to bylo hloupé. Říkával jsem: „ALE TAKOVÉ TO BÝT nesmí, je to hnusné atd.“ a unikalo mi, že kdyby to tak být nemělo, nebylo by to tak (že je to kruté na věci nic nemění).

108.

            Stejná bolest může mít velmi odlišné příčiny.

107.

            Vědomosti si můžeme buď zapamatovávat (ale to je k ničemu, protože zapamatované zapomeneme), nebo se pomocí nich změnit a přijmout je jakou součást své duše a uvažování.

97.

            Že je psychologie filozofického boha nemožná? Jak bychom si to mohli dovolit, že? Ale což nemáme (hloupý) zvyk poznávat umělce z jejich děl (a rodiče z dětí)? Podívejte se do zrcadla a upřímně si řekněte: „Co může být zač, když mě stvořil takového, jaký jsem.“

98.

            Díky zrcadlu se oko může spatřit (a tím pozná, že není zrakem).

96.

            A: „Já nejsem hloupý, jen tento druh uvažování neznám. Pro mě nebyly vyšlapány tyto cestičky, chodívám jinudy. Můj způsob myšlení není horší, jen protože je od tvého odlišný. Ty nechápeš krásu oblohy a já nerozumím tvým vzorcům.“

89.

            Odvrácené tváře a oděv je naše důstojnost. Až tajnůstkaření a promlčené okamžiky z nás dělá lidi, protože osobnost není možná bez soukromí a soukromí znamená „o některých věcech“ mlčet a „některé věci“ nevidět. Není to lhaní, je to jen minulost s plentou. Některé naše čáasti nejsou (a nesmí být drazí socialisté) věcí veřejnou.

90.

            Zabij a budeš zabit, sežer a budeš sežrán. Ani si nedovedete představit, pání humanisté, jak moc máte pravdu. Vždyť každý lev je nakonec sežrán červy (i když si nejsem jist, zda jde o trest).

71.

            Láska zastírá všechny klady. K čemu je ti, jaký jsi (a čím jsi), když ona miluje jeho?

72.

A: „To není jejím vzhledem, hlupáku! Tobě k lásce chybí talent, ty nikdy nebudeš milovat jak se sluší.“ B: „A kdo za to může? Čí je to chyba? Jaký ďábel mi odepřel možnost lásky?“.