Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePod drobnohledem
23. 07. 2003
8
0
705
Autor
Sapho
Tobě Lásko.
Ráno mi do dlaně
položíš klíč.
Zvedneš ke mně oči,
velké jako dětský míč
a řekneš, abych se už nebála.
Že mě miluješ a tak...
Dívám se na Tebe,
kde jsem Tě všude ještě nepotkala,
svírám v dlani oblázek pro štěstí,
jen Ty víš, že pod pěstí
stočil se drobný palec...
Zvedneš ke mně oči,
velké jako dětský míč
a pak se mě zeptáš:
"Už zas odcházíš...?"
A že mě miluješ a tak...
Prohodíš...
V dlani svírám velrybí oko,
skrz něj se dívám,
když utápím se v podivném štěstí,
když ztěží dýchám
a palec mám v pěsti...
Takovou láskou mě obšťastňuje také mé dítě! Je to to nejkrásnější, co znám!*** (vzájemná oddanost)
hezké je to .. až na vyjímky .. konec první slsoky mi přijde být takový divný:-) .. a dvakrát použitý stejný příměr očí mi rovněž není po srsti ... ale na tip to je:-))*!