Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVerdunský parfém
18. 06. 2000
8
0
1648
Autor
castan
Zaplála oblaka z růží,
přiletěl smrtelný sen,
polévku nikdo nechystá...
Zesláblý dech co se úží,
z plíce krev uniká ven,
Zpátky! Na místa!
Azyl borového háje,
ticho - jen kapky deště,
zmlkla jídlem tvá ústa.
Snad rovnou do pekla z ráje,
kde s mámou snídal jsi ještě,
spadl jsi - teď jen poušť pustá.
Dopadáš na dno plné těl,
dusíš se, potíš a krvácíš,
vyděšené oči třeštíš na svět...
Ráno jsi napsat dopis chtěl,
snad jej už odeslat nestačíš,
uvadá života mladý květ.
Uvadá, už zvadl docela,
budou ti chybět a snad ty jim,
lásky ztracené,
celou noc černou plakala,
zemřel jediný syn,
duši ztrápené...
Slavek: Nevím, snažím se...
Bibša: Pořád mi připadá, že jdu na jedné velké dlouhé cestě... Ale dlouhé... A sám... :o:::(
Merle: Jsem rád, že se ti líbí...
BTW: Merle and Bibša: Vím, je to poněkud komplikovaný rým, ale já celý jsem jaksi komlikovaný a nebudu kvůli tomu psát souřádným rýmem báseň, která by se tím pohřbila... :o)
Sarken: A to je vůbec nejlepší, většinou... Zůsat zticha... :o) Měl bych si to vzít také k srdci. :o)
Kaštánku, koukám, že už jsi o hodný kousek cesty dál... a nemyslím jen kvalitu poezie. To co jsi mi řekl touto básní je stejné jako mi řekl Dalí svým modročerným obrazem s hořící žirafou (nevím, jestli ten obraz znáš).
Zvláštně se to rýmuje, být tebou, tak některé ty verše vypustím, nechám to náhodě, působí to pak trochu násilně. Ale možná jenom mi, když si neumím vysvětlit každé slovo...
no mě se naopak ta forma rýmů (i rytmika) dost líbí... cekově to dílko posouvá někam vejš... přestože depresivní (a o sebevraždách) vůbec nemusím, tahle se mi líbí (tip)
castánku...
nějak nevím co říct aby to nebyly kecy....
dají se pocity popsat?