Půlnoční ples

Básnička na dobrou noc pro zlobivé děti!

 

Půlnoční ples

 

Setmělo se,

zvony bijí.

Noc je černá jako tůň.

Jenom kdesi

v dálce jede

bledý vozka, černý kůň.

Pod kopyty jiskry lítaj,

z očí koně srší děs.

Bledý vozka beze hnutí,

největší ten pán a běs.

Pěkně si to spolu ženou

přes louky a přes blata.

V kočáru je světlo bledé,

vevnitř hlava uťatá.

Divný to muž!

Divný to zjev!

Kost a kůže,

žádná krev!

Cilindr a dlouhý plášť.

Propadlá a bílá tvář.

Dlouhé ruce kostnaté

drží pevně opratě.

Tento závod obludný

končí v lese u studny!

 

Vystoupil ten pekelník

a vzal s sebou divnou věc,

Když  pak k němu naproti

přišel mistr umrlec.

Pěšky tmavou pěšinou

pak stále kráčeli,

než na strmý kopec

se hbitě dostali.

Pod obrovským smrkem

zůstali jen stát,když před nimi se tyčil

hrůzostrašný hrad.

Tím pekelným tichem

se ozval hrubý smích.

Neskutečný živel

objevil se v nich.

Když zavrzala brána,

hlas je pozval dál.

V okénku se objevil

sám pán beliál.

Ohyzdná to událost

se bude konat dnes.

Na seznamu večeru

je umrlčí ples!

 

Všude slyšet chřastot kostí,

pazvuky a výkřiky.

Starý ďábel dneska hostí

všechen hnus a ďáblíky.

Přeodporný ples to je.

V útrobách se červy svíjí.

Až se krve napije,

hnedka nažere se zmijí.

Na varhany hraje fext

prapodivné tóny.

Až se nástroj rozbije,

zazní hlučné zvony.

Ohavná to podívaná!

Na ten krutej zjev!

Leží dívka potrhaná.

Všude střeva, všude krev.

Ty zrůdy bezbožné se baví,

že jí kůži rozdrápli.

Nic je nezastaví?

Nic, až na kapli!

 

Uprostřed té hrůzy

kohout zakokrhal.

Všichni rázem ztuhli.

Nikdo se nehýbal.

Zavřely se rakve.

Všichni zmizeli.

Jenom bledý vozka

uhání do dáli.

 

 

 

---