bobek

Na škole v přírodě bylo najednou dvanáct hodin. Žáci x a y ještě nespí. Co má vychovatelka udělat? Jak je má potrestat?  V našem případě, a přiznejme si, že v roce 1992 ještě stalinismus tu a tam přežíval, to znamenalo sedět půl hodiny na chodbě na bobku. Na tom by nebylo až tak nic zvláštního. Tenkrát jsem jen vnímal, jak se mi roztahují vazy v koleně a modlil jsem se, aby už byl konec.

Nedávno jsem ale viděl králíka. Ustrašeně se rozhlížel kolem sebe, ale mě neviděl, koukal jsem na něj svrchu z balkónu. A práv ě proto jsem mu nijak nevadil. A v tom mě tom napadlo: ´vždyť on sedí na bobku! sedí na bobku a neví o tom! Je pod ním bobek nebo není?

Dozví se to až příští pokolení. Jestli je králík prase, tak může třeba na bobku sedět tak dlouho,dokud nevychladne.

 A už vidím ty nepřátele, lasičky a kuny, jak si řeknou: " jo, králík tu byl,ale už dávno" a zatím se jim králík směje za trsem trávy. Ale co když mu křivdím, hlodavci jsou vesměs čistotná zviřátka, třeba jen tak skrčil nohy a nic z něj nepadalo. Jako když jsem tenkrát seděl já, ale to snad nemusím rozvádět,ne ,pode mnou bobek nebyl.Často slyším, jak se k zobrazení špíny neoprávněně používá prase, ale jak k tomu chudák králík přijde, abychom ho pokaždé podezřívali, že sedí na bobku? Mimochodem, nedávno na mě poblíž cesty přišla příhoda, kdy jsem už téměř doslovně na bobku seděl, ale kolemjdoucí dáma mě velkodušně ignorovala. Bylo to v obci Čtyřkoly, takže jestli bude tento můj blábol náhodou číst, rád bych tímto poděkoval a pozdravil.

To ale odbočuji. _Myslím, že na bobku nikdo dlouho sedět nevydrží,ať tam je nebo není. Můžeme s tím nesouhlasit, můžeme proti tomu protestovat, ale to je tak všechno, co s tím můžeme dělat.