Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJaro otevřete, nechci vás!
30. 08. 2003
6
0
1997
Autor
Semeno
Strach ovládá brvy mého těla
strach před životem, co ze země pučí
proč skončí klid mrtvolného ticha
kdy suchá smrt žahala
a mladická svěžest umírala?
Země mě schová
domovem stanou se mi hliněná ložiska
Zas celý rok zpět nebudu smět
zas rozčeří se lidem tvář
Bohové teplých tónů
na mě zapomněli
já o ně ale stejně nestojím
nikdy můj udušený ráj nepoznají.
Říkají: "Odporný"
asi tedy neznám krásu
Říkají: "Studený"
asi tedy neznám teplo
a lásku?
Jak se živáčci
marně a zoufale
drží nad zemí
pro co?
Mě vzrušuje, že tebe to vzrušuje..:)
A jenom proto, nebo tě taky třeba baví (vzrušuje) uvádět lidi ve zmatek z těch složitejch veršů?
Ne! Složitejch veršů? Jsou složitější...
Jednoduchý verše jsou na...pár sprostejch věcí,..protože nejsou kusem vnitřku, a nebo jsou ale ne mojeho..
No proč se neponořit pod zem, že? Třeba pod a pod a pod.. ale proč? Proč nezůstat na čerstvém vzduchu, necítit tu tíhu těžké mokré zdusané země? Ha, mně je fajn..!! Tolik možností co dělat v prostoru X krát Y krát Z.. asi to mě drží nad zemí.. smysl mi utíká, proč vznikaj tyhle díla..........
Dobře, to je pointa, ale bez toho nahoře by to bylo řekněme bez uho(univerzální hnědá omáčka=školní jídelny), a ačkoli by se to maso dalo jíst bez toho, suchý, stejně jsem to radši vždycky mělo s.
:o)) děkanoň
Proč, ty jedno Semeno, ti nikdy nic nemůžu vytknout, proč se mi to vždycky líbí, šmarjájosef, co líbí!, kdyby se mi to jenom líbilo!, musim to číst několikrát a pak o tom přemejšlet??? Proč to sakra děláš? Co to činíš?
(odevzdané pokrčení rameny) Asi tě obžaluju, milé Semínko.
:o)) To bolí! Chudák malej, za chvíli by mu vypadly vočička :o))
Kelímku! To je hrůza, víš, vždycky to zbylo na mě, to předčim všichni couvly, před moc vážnym úkolem, a já chtělo taky couvnout, ale to by nikdo nezbyl, tak jsem vždycky dělalo výstup z řady, a celkem zjistilo, že bojí-li se člověk pořádně, je to o to lehčí. Ale teď? Jsem najednou tak hrozně malý. Ovšem, jestli mi moje drobnost nebude překážkou, ..bude, já mám strach a hlavně zatvrdlou úctu k dospělejm. :o((
Semenóó, to je... vždyť ty víš...
v těhlech pocitech žiju už strašně dlouho (teda, ne pořád stejně, tak sinusoidně)
je dost těžký odkritisovat jednoho autora najednou, takže mi odpusť to neměnné nadšení
*