Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seO smyslu života
03. 09. 2003
4
0
1230
Autor
AndělKačka
Upozorňuji…že úmyslně ( !!!! )jsem zvolila poněkud poeticky - filosoficky ujetou formu, ale mám k tomu své důvody !!!….
Zamyslela jsem se a podívala se okolo sebe …a vidím jak málo radosti je tu okolo….jak vidím všude v životech lidí okolo mě jen strach, samotu, starosti, nenávist, krutost, lhostejnost, prázdnotu, starosti, smutek, bolest, pochybnosti, bezmoc, zoufalství, bezvýchodnost…..a zamyslela jsem se nad tím, čím to je ? Možná je to tím, že žijeme bez toho, abychom si uvědomovali život, že děláme vše, abychom se připravili na život a místo toho nám vlastně utíká mezi prsty naplněn vším předchozím….a málokdo ví co s tím…nebo jak to zastavit, změnit….
Položila jsem si spoustu otázek..a pochopila asi jak to udělat…. dokázat….a položím vám pár těch mých otázek :
Kdo jsem já ? Kým chci být ? Jak a proč žiju ? Starám se o svou duši ? O své srdce ? Uvědomuji si je vůbec ? Neubližuju si ? Vyvíjím se nebo zakrňuji ? Kdy naposledy jsem byla sama sebou ? Kdy naposledy jsem plakala radostí ? Kdy naposledy jsem napsala báseň nebo hrála na nějaký hudební nástroj ? Tančila v dešti ? Udělala nějakou spontánní bláznivou věc ? Upekla koláč? Namalovala obraz ? Spravila něco rozbitého ? Políbila někoho ? Pohladila někoho ? Objala někoho ? Rozesmála někoho ? Vyšla si jen tak do hor, do lesa?Plavala nahá ? Hovořila s někým až do rána ? Milovala se z někým dlouhé hodiny v posteli, v přírodě ? Hledala Boha ? Hledala lásku ? Hledala to dobré v sobě ?…….A co vy ? Kdy jste dělali to o čem tu teď píšu ? Kdy to uděláte ?
Jak začít ? No jednoduše..rozhodla jsem se že je na čase…Snažit se budovat, ne ničit, mluvit pravdu. Dávat všechno a nechtít nic. Přijímat všechno a nepřijímat nepřijatelné. Přiznávat všechny chyby. Sdílet všechnu radost. Přemýšlet o každém tajemství. Vžívat se do situace a postojů všech lidí. Odpouštět všechny přestupky ( i své vlastní ). Utěšovat každé srdce. Respektovat pravdu a názory druhých. Bránit práva všech. Neurážet ničím ničí důstojnost.
Podporovat zájmy a potřeby všech lidí. Dívat se na druhé jako na úžasné bytosti, od kterých se lze dozvědět a naučit něco o sobě.Dávat každému dary. A stát se živým příkladem té nejkrásnější pravdy, kterou mám ve své duši…že jsem láska !!!!
A pro všechny kteří nepochopili a budou brblat mám malý vzkazík…kdysi jsem na tom byla stejně ..nepochopitelné pro mě bylo okamžitě odsouzeno…nebojte až přijde ta správná chvíle..bude vědět a usmějete se !!!
Škoda těch otazníků - nedávno jsem si je u svých starých povídek také musela umazat:( promiň - teď se to ale nedá přečíst...
velice správným směrem se ubírá tvoje mysl... jediné, co k tomu můžu říct (a vlastně téměř zbytečně) - nech ji plout
dívka_s_oslíkem
16. 09. 2003
Niekedy to nie je také jednoduché. Lebo nič nejde úplne priamočiaro a odrazu. Ale podľa tohto vzoru by sa to snáď aj dalo. :-)
Tomu rozumím, ale fakt to není tak jednoduchý pokud nechceš vařit trávu a nebydlet, je potřeba se někam zařadit a už je tu problém. Jinak souhlasím - přemýšlel jsem o tom a zrovna teď se chci projet na koni, protože jsem ještě nejel...
T
Ano, poznáváme sebe skrze druhé .. a někdy i dokonce s vděkem přijímáme kopance "osudu" - vlastně své vlastní kopance a boty .. protože právě ony nás formují a dělají z nás to, co právě jsme ..