Vyrostl ve mně strom s vajíčkem

Někdy se ptám, o co se vlastně básníci a všelijací spisovatelé snaží. Zda chtějí něčeho dosáhnout, mají nějaký cíl, nebo je to jenom baví. Nebo snad mají pocit, že se s něčím musí svěřit? Jako by je trápila a zároveň fascinovala jejich vlastní osobnost, jejich touhy a pocity. Neustále se potýkají s nedostatkem slov. Tím chci říct, že v češtině a v jiných jazycích "chybí" některé výrazy, což je svým způsobem dobře. Básně poskládané z takových slov by byly neuvěřitelně suché a bezbarvé. Jednou jsem slyšel o jakémsi jazyce, který má výraz "Nopiare", nebo tak nějak a je tím myšlen pocit, který má kůň topící se v močálu. TIP

japhy .... co ? píšu slova na báseň ne na autorku .... což asi nechápeš .... ta báseň mluvila se mnou ... tak já mluvím s básní

někdy si nudná ...

Hravé, roztomilé - já se tě nebojím! :-)

Nádherná ***

lvice nepokvokává! :-)))

šmarjá ***

*