Ještě jednou, naposled

 světlem dál se plíží stín
za životem smrt kráčí
uvadá záhon kopretin
čas, co zbyl, je zas kratší

Za hudbou tísnivé ticho čeká
za dnem noc přijde znova
voda se ztráci, vysychá řeka
zbytečná jsou teď slova

Za horkým létem zima mrazivá
za vrcholem bezedná jáma
dopředu se už nikdo nedívá
bez krále je šachová dáma

Za láskou bolest vidím stát
za city smutná prázdnota, co sílí
boří se lehce z písku hrad
naděje zemřela v nepravou chvíli

Ještě jednou ten sen snít
pak třeba až za tisíc let
ještě jednou šťastni být
i když to bude naposled