Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seuntitled 2
07. 09. 2003
0
0
801
Autor
Kubik
Pod tlakem pocitů dnešního večera
Sedá si písař u stolu do čela
Pero tvaru čepele
Ponoří pomalu do sebe
Jílcem zvesela otáčí
Múzu pouští si naplno
Dnes večer bude mít napilno
Pozvolna kůl hlouběji zaráží …
Za inkoust pár kapek krve
Co ze mě pozvolna vytéká
Se zájmem sleduju
Jak život z těla mi utíká
Dech postupně slábnoucí
Puls skoro nehmatný
Silně rozostřený zrak
A to všechno jen tak, jen tak
Pod tlakem pocitů dnešního večera
Přemýšlím, kdy naděje zmizela
Kdy štěstěna písaře zavrhla
Kdy mi hrot meče poprvé nabídla
Když jsem tě uviděl ?
Když jsi se usmála ?
Když jsem tě uslyšel ?
Když jsi nepřišla-odešla ?
Když jsem si tě prohlížel ?
Když jsem se za tebou ohlížel ?
Když jsem si představil… ?
Když tok fantazie o ostří se rozrazil ?
Dech postupně slábnoucí
Puls skoro nehmatný
Silně rozostřený zrak
A to všechno jen tak, jen tak
Pod tlakem pocitů dnešního večera
Dostal jsem chuť psát
O lásce, o touze, o víře, o naději
O strachu, bolesti, nevíře, beznaději
Jsem ještě tady ale taky už jsem tam
Pomalu pro lásku umírám
Jako kapky deště slzy s krví se ze mě řinou
Tulím se k tobě pod peřinou
Tisknu tě k sobě a ty tu nejsi
Marně tě k sobě zpátky volám
Nikdy jsi tu nebyla
Moje chyba, uznávám
Dech postupně slábnoucí
Puls skoro nehmatný
Silně rozostřený zrak
A to všechno jen tak, jen tak
Pod tlakem pocitů dnešního večera
Mám chuť něco ti dát
Přemýšlím a mysl mi víří
Sedím tu, snažím se psát
Sto osm brufenů a litr vodky
taky osmkrát paralen
(to na tu kocovinu.. J)
a bude klid
Chtěl bych tě mít
Chtěl bych tě milovat
Nahou tě malovat
Na sebe tobě v křečích pak žalovat
Dech postupně slábnoucí
Puls skoro nehmatný
Silně rozostřený zrak
A to všechno jen tak, jen tak
A to všechno jen tak
Jen tak pro RADOST
Sedá si písař u stolu do čela
Pero tvaru čepele
Ponoří pomalu do sebe
Jílcem zvesela otáčí
Múzu pouští si naplno
Dnes večer bude mít napilno
Pozvolna kůl hlouběji zaráží …
Za inkoust pár kapek krve
Co ze mě pozvolna vytéká
Se zájmem sleduju
Jak život z těla mi utíká
Dech postupně slábnoucí
Puls skoro nehmatný
Silně rozostřený zrak
A to všechno jen tak, jen tak
Pod tlakem pocitů dnešního večera
Přemýšlím, kdy naděje zmizela
Kdy štěstěna písaře zavrhla
Kdy mi hrot meče poprvé nabídla
Když jsem tě uviděl ?
Když jsi se usmála ?
Když jsem tě uslyšel ?
Když jsi nepřišla-odešla ?
Když jsem si tě prohlížel ?
Když jsem se za tebou ohlížel ?
Když jsem si představil… ?
Když tok fantazie o ostří se rozrazil ?
Dech postupně slábnoucí
Puls skoro nehmatný
Silně rozostřený zrak
A to všechno jen tak, jen tak
Pod tlakem pocitů dnešního večera
Dostal jsem chuť psát
O lásce, o touze, o víře, o naději
O strachu, bolesti, nevíře, beznaději
Jsem ještě tady ale taky už jsem tam
Pomalu pro lásku umírám
Jako kapky deště slzy s krví se ze mě řinou
Tulím se k tobě pod peřinou
Tisknu tě k sobě a ty tu nejsi
Marně tě k sobě zpátky volám
Nikdy jsi tu nebyla
Moje chyba, uznávám
Dech postupně slábnoucí
Puls skoro nehmatný
Silně rozostřený zrak
A to všechno jen tak, jen tak
Pod tlakem pocitů dnešního večera
Mám chuť něco ti dát
Přemýšlím a mysl mi víří
Sedím tu, snažím se psát
Sto osm brufenů a litr vodky
taky osmkrát paralen
(to na tu kocovinu.. J)
a bude klid
Chtěl bych tě mít
Chtěl bych tě milovat
Nahou tě malovat
Na sebe tobě v křečích pak žalovat
Dech postupně slábnoucí
Puls skoro nehmatný
Silně rozostřený zrak
A to všechno jen tak, jen tak
A to všechno jen tak
Jen tak pro RADOST