Písmák Na zahradě
Nikdy dřív jsem netušil, že bych takhle mohl dopadnout. Je to dneska už druhá sanitka, co mne veze nevím kam a nevím proč. Tahle alespoň už nekvílí. Ačkoli vždycky jsem si myslel, že vevnitř je to nejvíc slyšet a že posádka z toho musí nutně mít přinejmenším bolení hlavy.
Kam jít?
Máma je rudá,
táta hnědý nácek,
a ségra. Ta dá skoro každýmu.
Jen já si pořád hledám ten svůj plácek.
Kupředu !
Hlavně, že jdeme kupředu,
za lepším příštím,
dál a dál.
Jen pohyb,
Drb
Drb
Smrt zhltl krk.
Mlž zvlhl, plž frnkl.
Zmlkl plch, zdrhl chrt, vlk prchl, krt prdl.
Lžeme si
Lžeme si
Lžeme si, lžeme
vdobré víře.
Už ani jinak neumíme.
A jdi už, prosím
A jdi už, prosím
Taky se snažím zapomenout.
Čím větší snaha,
tím více z ran teče.
O ztrácení
. . . a nakonec
. . . anakonec
Je mi tak lehko,
tak strašně lehko,
jako mi nikdy nebylo.
Už brzy
Už brzy
Už brzy, brzy poletíš, jen možnosti té dáš-li šanci.
Zapomenout na hmoty tíž, objevit dávnou schopnost svoji.
Vítr tě vezme pod ochranu.
Mé lásce
Mé lásce
Má milá lásko, ty můj drahý cite . Ty ses mi tedy dvakrát nepoved. Kdeco tě splete, každá ošidí tě. Kdy naposledy jsi mě správně ved.
Zůstávám
Zůstávám
Čas v úprku, já v bezradnosti- zase jsem našel sebe stát,ohlušen, oslepenneschopnostína cestě někam vytrvat.
Čas v běhu je. Jen tupě zírám,jak mosty vpředu padají,jak o mé bytí zdedny se perou,rostoucí stín jde po kraji.
A vůně kol mi smysly kalí- květina klidu uspává.
Sebereflexe (existencionální)
Sebereflexe (existencionální)
Neživí obři mi upírali přístup ke světlua já se pokoušel být nenápadný mezi tolika mně podobnými.
Umělé věci mi ubíraly víru ve smysl.
Zvíře jsem překonal - tím jsem jen propadl službě u nového pána.
O vědomí
O vědomí
Jsme stíny stínů něčích stínů.
Jsme závislí a iluzí.
Jsme hlína, která mění hlínu.
Vašíkovi, Morgernsternovi, Krylovovi a dalším . . .
Vašíkovi, Morgernsternovi, Krylovovi a dalším . . .
Nosák Noha s Rukávemjedli chleby se sádlem.
Poslední pohled Lotovo ženy
Poslední pohled Lotovo ženy
Něco tam přece vidím.
Pár postav hodných zapomněnía něco krásy svého sněnía mezi vlky lidi.
Rozbité váhy sochy slepé,. .
Sonet o systému
Sonet o systému
Systém nás žene nesmyslnem
- tou polomrtvou krajinou,
otroky vlivu štěstí stáda
Konec těla
Konec těla
Kulisy dočasnosti,
rekvizity zdání,
pozbyly významu
Exitus blues
Exitus Blues
Přebývá hmoty
ve dnech našich
a minulost se mění vtrus.
Dělnická svačina
Dělnická svačina
Vzrušené debaty
o nepodstatných věcích.
Kafíčko, cigárko, včerejší noviny.
Realita (?)
Realita
Němí hluchým káží
o veselých nocích.
Zoufalci se táží,
Šílen buď !
Šílen buď .
Šílen buď a nepovol,
chceš-li býti pevný dub.
Cítíš-li se na koukol,
Pochod do věčnosti
Pochod do věčnosti
Jásání rozjařených davů,
mávátka vrukou dětí
a transparenty naplněné slovy.
Postavy
Postavy
Splynuly smlhou,
nikdy víc jsme je neviděli;
aani nevím,
Sám
Když se tma plíží
a městem rozleje se,
nachází si mě
smou samotou a bludy,