Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZ deníku zmožené studentky
Autor
Vonna
Pondělí 9. října
„Tak co, jaký byl víkend?“ uvítala mě hned ve dveřích spolužačka.
„ Skvělý“, odpovídám na půl úst, protože má nálada je momentálně hluboko pod bodem mrazu. Pondělí je pro mě totiž odjakživa symbolem neutuchající deprese. Křesťané je sice nazývají modrým, ale já osobně bych zvolila tu nejčernější čerň. Člověk si krásně spí a v blažené nevědomosti netuší, že během několika málo hodin bude opět vržen do kolotoče povinností, učení a téměř žádného volného času. Brrr!!! Později se mi nálada trochu zlepšila a přerušila jsem své chmurné úvahy, ale jakmile přišla horší známka, měla jsem chuť se oběsit na nejbližší lampě. Ještě čtyři dny!!!
Úterý 10. října
Dneska to proběhlo podobně s tím rozdílem, že je tu maličká, malilinká naděje, že se přece jen dočkám pátku. Donedávna jsem úterý brala jako oblíbený den, ale jak jsem dnes zjistila, letošní rozvrh se moc nepovedl, takže nám vycházejí ty nejhorší předměty. No hrůza.
Ještě tři dny!!!
Středa 11. října
Středa, napadne mě – střed týdne, blíž k pátku. Žádné kroužky, nic moc učení – vcelku dobrý den. To ale jen do té doby, než mě chytla ( v tomto týdnu již podruhé) depka z toho, že už to v té škole prostě nevydržím. Psali jsme tři písemky a mé výsledky jsou více než diskutabilní… Ještě dva dny!!!
Čtvrtek 12. října
Super, už zítra je pátek, páteček, pátečínek!!!!! Volno, krása, nádhera. No ale k věci. Dneska to bylo celkem v pohodě, i učitelé už jsou unavení, takže žádné zkoušení, nic. Taky jsme se dozvěděli nějaké známky… No, nic moc. Říká se – zelený čtvrtek. Ale já nevím, tenhle mi připadal takový šedivý, normální, ovšem naděje i očekávání kýženého pátku přetrvávají. Už jenom JEDEN DEN!!!
Pátek 13. října
Dneska jsem se probudila s blaženým pocitem, že mě od vytouženého odpočinku dělí jen asi osm hodin! A to je skvělé, ne? Sice je dneska třináctého, ale kdo by věřil na pověry, ve škole to bylo přímo skvostné. Ten kluk z vedlejší třídy se na mě usmál, perfektně jsem si pokecala s holkama, no prostě: Děkuji Ti, Bože, že jsi vymyslel pátek. Cestou ze školy jsem sice šlápla do opravdu povedeného psího exkrementu, ale je přece pátek a kdo by věřil na pověry???