Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZpověď
23. 09. 2003
7
0
1098
Autor
Meggie
Sedíš v rohu
a jako popínavá rostlina
mi prorůstáš tělem
tvé oči - pevné kořeny
topím se tam,zamotávám
vím - nejsou pro mne stvořeny
Ale řekni - klidně ti vše dám
pavoučí sítě
co nosím místo punčoch
i to jediné co mám
své dítě
slůvka poskládaná
jen mě nezaházej hlínou
máš pravdu
nebyla jsem panna
Hlavně aby ho bavilo pořád dokola číst ty samý texty s tou samou myšlenkou jen v jinym obalu pořád dokola - po pravdě - jestli jo, tak ho celkem obdivuju...:-/
Ale - ani za tohle osobní dílko nemůžu nedat TIP...
pro druhe zijeme,ale zahazet se nesmime nechat, a kdyz nas zahazou ti jini, tak zas nestoji za to, abychom pro ne zili...
ne..je to moc hezky napsano, hlavne,aby tomu rozumel Honza:-))
****T