Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLék
29. 09. 2003
5
0
1441
Autor
Vankova
Zrada se přehnala mým nitrem a nadělala mnoho škody.
O hromy a blesky nebyla nouze, člověk je raněný… co zbude mu pouze?
Vidím se na skále, upřeně koukám dolů na řeku
-ne, neskočím!-
Jen poslouchám, jak řeka zpívá a čaruje…
Je fajn, že jsi neskočila.
Teď můžeme skočit spolu a poslouchat řeky zpěv, ano?
:-)
Krásný konec, začátek by jistě snesl trochu větší si pohrání se slovy, ale asi jediné co bych vytkl jako takové je . ... co zbude mu pouze?... neboť to podle mě ruší celkovou stavbu.-)
Ale hezká myšlenková náplň.-)
osobně, subjektivně, obešel bych se bez prvních třech řádků, které trochu svazují...
ten zbytek je pěkný... jen to.. další komentář je zbytečný.