Petr a Marie

     V Betlémě se narodilo děťátko. Krásná Marie porodila dceru. Dali jí jméno Susana. Susana byla krásná po Marii, ale moc vážná. Ráda přemýšlela. Věděla všechno nejlíp. Marie ji šíleně milovala, šla tam, kam chtěla jít její dcera. Postupně se k nim přidávalo čím dál víc lidí. Židům se zdálo, že je Susana všem pro smích, zavřeli ji jako tulačku do vězení a rozhodli se, že ji pro výstrahu nechají Římanům ukřižovat. Marie doufala, že to neudělají, nebylo zvykem křižovat dívky. Jenže se to stalo.

     Petr byl římský voják. Díval se na zoufalou Marii, která trpěla víc, než Susana na kříži.  „Odneste ji, ať se na to nemusí koukat!“ křičel Petr a myslel na to, že by bylo nejlepší Susaně proklát srdce kopím, aby už netrpěla. Ale Marie se vzchopila, řekla Petrovi, že chce na kříž místo svojí dcery. Petr jí to nedokázal odmítnout. „Susana bude žít,“ blouznila Marie na kříži. Petr byl jako šílený. Nakonec rozhodl za všechny: „Utečeme.“ Třetí den ráno sundali Marii z kříže a utekli všichni tři.

     Jiný římský voják později zapisoval jména ukřižovaných. Věděl, co se stalo, ale přece nebude psát do Říma, že někdo v provincii utekl z kříže. Takže napsal do seznamu i Susanu. Trochu to popletl a napsal to pozpátku: „ISUS“.