V stráních

V STRÁNÍCH

V stráních - se barví do nachova stíny.

A další den se zvolna chýlí.

K břízám - se tiskne ticho - voní tráva.

Večer se vlahou nocí stává.

Tam za obzorem hoří dům.

Touha dá vyrůst plamenům.

Tam v žilách spěchu tepe chlad,

když soumral vtrhne do zahrad.

Kráčíš - po lesní cestě - tělo z hlíny.

Jsi džbán na orosené stíny.

Stoupáš - až na samý vrcholek skály.

Máš plášť z borovicové kůry.

Tam v dálce v křoví je tvůj dům.

V něm bereš slova z úst hostům.

Tam na rozcestí myšlenek

vystoupí z úkrytu útěk.

Vdává - se právě jedna duše - vdává.

Světlo se po lese rozlévá.

Vzlétá - z jezera bílá labuť - vzlétá.

Slunce si paprsky rozplétá.

Ten, s kým jsi v hloubi duše zasnouben,

Ten je tvou Pravdou, Cestou, Životem.

Úsměv i pláč jsou Jeho doteky.

Dva břehy jedné a téže řeky.

Jsi do Něj beze zbytku vpletený,

jak strom do země svými kořeny.

Odcházej do lesů a do polí.

Jak Slunce toulej se ve větvoví.